Sociální sítě ve vzdělávání adolescentů jako pedagogická a psychosociální součást vzdělávacího prostředí | Přehledová studie

Přehledová studie se věnuje zkoumání vlivu sociálních sítí na vzdělávací procesy a pedagogickou praxi. Analyzuje výzkumné studie publikované v období od roku 2018 do roku 2023, které se zaměřují na roli sociálních sítí ve vzdělávání, na motivaci uživatelů k jejich využívání a příležitosti i výzvy, které přinášejí učitelům. Text reflektuje přínosy využití sociálních médií, včetně zlepšení komunikace mezi studenty a učiteli, sdílení výukových materiálů a posilování profesních komunit pedagogů. Současně však upozorňuje na rizika spojená s ochranou soukromí, kvalitou obsahu a etickými aspekty online prostředí. Studie zdůrazňuje potřebu zvyšování digitální gramotnosti a kritického myšlení v rámci vzdělávacího procesu.

Klíčová slova: sociální sítě, vzdělávání, pedagogická praxe, digitální gramotnost, mediální obsah.

Autorka článku Kristýna Ševčíková

Úvod

V současné době jsou informační a komunikační technologie nedílnou součástí moderního vzdělávacího prostředí. Využití digitálních zařízení a online platforem, jako je YouTube, se stává běžnou praxí při tvorbě výukových materiálů a realizaci učebních aktivit (Jung & Lee, 2015; Terlemez, 2016). Digitální technologie umožňují nejen rychlý přístup k informacím, ale také vytvářejí prostor pro nové formy sociálních interakcí, které významně ovlivňují chování mladých lidí. Sociální sítě, jako jsou Instagram, Twitter či YouTube, představují prostředí, ve kterém se mladí uživatelé setkávají s veřejnými osobnostmi, jejichž vliv se promítá do různých aspektů jejich každodenního života (Bardakci, 2019, s. 1).

Z výzkumů vyplývá, že sociální sítě mohou mít pozitivní i negativní dopady na vzdělávací proces a akademické výsledky studentů. Přestože již byla provedena řada studií zaměřených na tuto problematiku, jejich výsledky často nelze přímo srovnávat. Důvodem je neustálý vývoj nových komunikačních mechanismů a vznik nových platforem, které mění způsoby, jakými mladí lidé získávají informace a navazují sociální vztahy (Lozano-Blasco, 2023, s. 10).

Tato přehledová studie se zaměřuje na analýzu využívání sociálních sítí v pedagogickém kontextu, přičemž reflektuje jejich vliv na vzdělávací procesy, motivaci uživatelů a příležitosti i výzvy, které přinášejí učitelům. Zároveň se věnuje rozdílům mezi jednotlivými platformami, jejich funkcím a jejich vlivu na formování hodnot a postojů mladých lidí (Lozano-Blasco, 2023, s. 8–10).

1 Důležité termíny a jejich chápání

1.1 Sociální sítě a pojmy s nimi spojené

Historie sociálních sítí odráží dynamický vývoj technologií a změny ve způsobu, jakým lidé komunikují a sdílejí informace. První náznaky vzniku sociálních sítí se objevily v polovině 90. let, kdy vznikaly programy studentů určené pro komunikaci na univerzitách a s rodinou (Timixi, 2025). V roce 1997 byla spuštěna platforma SixDegrees.com, která umožňovala uživatelům vytvářet profily a propojovat se s ostatními (Aira, 2025). Následovaly platformy jako Friendster (2002) a MySpace (2003), které se zaměřily na budování online komunit a sdílení obsahu (Sociální sítě 15, 2025).

V roce 2004 vznikl Facebook, původně určený pro studenty Harvardovy univerzity, který se postupně otevřel širší veřejnosti a stal se jednou z největších sociálních sítí na světě (Timixi, 2025). Další významné platformy představují YouTube (2005) pro sdílení videí, Twitter (2006) pro mikroblogování, Instagram (2010) zaměřený na vizuální obsah a TikTok (2016) pro krátká videa (Aira, 2025).

Sociální sítě se staly nedílnou součástí moderní společnosti ovlivňující komunikaci, sdílení informací a vytváření online komunit. Jejich vývoj pokračuje s novými technologiemi a měnícími se potřebami uživatelů.

Na počátku vzniku sociálních sítí bylo online prostředí vnímáno jako samostatná sféra nezávislá na fyzickém světě, který byl považován za reálný. Současný kyberpsychologický výzkum však ukazuje, že online a offline světy jsou propojené a vzájemně se ovlivňují, včetně psychologických aspektů. Jednotlivci, včetně dětí a dospívajících, si do online prostředí přenášejí své offline vztahy, přičemž aktivity a interakce v online světě zpětně ovlivňují jejich fungování v reálném životě. Online platformy se tak staly rozšířením fyzického světa a tvoří novou vrstvu reality. (Subrahmanyam, 2010)

Přestože je téma sociálních sítí široce známé, pro lepší uchopení problematiky zde vysvětlím klíčové pojmy nová média, digitální média, informační a komunikační technologie (ICT), sociální sítě a sociální média.

Pojem nová média se objevil v 60. letech 20. století k odlišení od starších médií, jako je tisk, rozhlas a televize. Nová média zahrnují technologie založené na digitálním kódování dat, umožňující programovatelnost a algoritmickou manipulaci. Termín je však zavádějící, neboť nová média časem stárnou. Vhodnější označení proto představují digitální média, která odrážejí povahu těchto technologií (Havlová, 2003). V tomto textu je pojem nová média nadále využíván v návaznosti na odborné publikace a studie, které s tímto termínem operují, a to především v historickém a konceptuálním rámci. V tomto ohledu navazuje i na klasifikaci mediálních epoch Marshalla McLuhana, konkrétně na stadium tzv. kvartérních nových médií (viz popisek obrázku). V kontextu současné odborné diskuse se však běžněji uplatňuje označení digitální média.

Mediální gramotnost zahrnuje schopnost efektivního a bezpečného využívání médií, přičemž obsahuje přístup k médiím, kritickou analýzu a hodnocení mediálních sdělení a tvorbu vlastního obsahu. Tato dovednost je součástí širší škály gramotností potřebných v současné digitální společnosti (Citová, 2003).

Digitální technologie zahrnují elektronické nástroje a systémy, které umožňují ukládání, zpracování a přenos informací. Tyto technologie představují zařízení jako počítače, tablety, mobilní telefony nebo digitální fotoaparáty a poskytují nové způsoby komunikace, učení, práce a volnočasových aktivit. Jejich význam ve společnosti neustále roste, přičemž proměňují každodenní život jednotlivců. (DigiKvalifikace, 2022) 

Digitální technologie mají na jedince významný dopad, a to ve formě nových způsobů komunikace, nových forem učení, vzdělávání a výchovy, a také ovlivňují naše zdraví a práci. Pro plné využití digitálních technologií je nezbytné porozumět jejich přínosu (tamtéž).

Sociální sítě, označované také jako společenské či virtuální komunitní sítě, jsou platformy umožňující interakci mezi uživateli. Tyto sítě jsou charakterizovány propojením uživatelů přes digitální technologie a umožňují sdílení obsahu, tvorbu virtuálních identit a komunikaci prostřednictvím komentářů, soukromých zpráv a dalších forem interakce (Havlová, 2003; Vangie, 2021; Hayes, 2022). Platformy jako Facebook, Instagram, Snapchat nebo TikTok slouží k budování sociálních vazeb, sdílení zájmů a získávání nových informací (Vangie, 2021).

Prostředí sociálních sítí je zprostředkováno uživatelům pomocí digitálních technologií (např. tablet, notebook, smart phone). Po připojení k internetu se jednotlivá zařízení i uživatelé mohou propojit (Hayes, 2022). Ti sdílejí a udržují kontakty s ostatními lidmi na základě sociální interakce. Je to virtuální komunitní prostředí, ve kterém se mohou vytvářet osobní profily, kde je možné komunikovat, sdílet obsah (fotografie, videa, statusy, odkazy atd.), tvořit vlastní virtuální identitu. Aktivita na sociálních sítích je pestrá. Uživatelé dále mohou navzájem sdílet informace, zájmy, aktuality, názory a komunikují prostřednictvím různých forem interakce, jako jsou komentáře, soukromé zprávy atd. (Havlová, 2003).

Tyto platformy mohou mít různá zaměření a cílovou skupinu. Sociální sítě nabízí lidem možnost navazovat nové známosti, komunikovat s přáteli, rodinou, kolegy, sdílet své zájmy, události, životní okamžiky a získávat nové informace. Představují tak prostředek pro interakci, sdílení a vytváření sociálních vazeb mezi jednotlivci (Vangie, 2021).

Český statistický úřad (2021) prezentuje aktuální statistická data týkající se užívání sociálních sítí osobami ve věku 16 a více let v rámci zemí Evropské unie. Z těchto dat vyplývá, že v roce 2020 sociální sítě využívalo 57,3 % osob ve věkové skupině 16–74 let. Nejvyšší podíl uživatelů je zaznamenán v nejmladší věkové kategorii, tedy ve věku 16–24 let. V této věkové skupině se v České republice sociálními sítěmi obklopuje 95,4 % lidí. Na základě dat lze pozorovat stoupající trend počtu uživatelů ve všech sledovaných věkových kategoriích (99 % studentů používá denně internet).

Dle autorů publikace České děti v kybersvětě patří sociální sítě, jako je Facebook, Instagram, Snapchat a Tik Tok, mezi nejpoužívanější. Na další příčce jsou servery pro sdílení videí, zde je hlavním zástupcem YouTube, a na třetím místě se nacházejí online encyklopedie, jako je např. Wikipedie. Výzkum byl prováděn velmi přesně a získaná data jsou podrobná. Na dalších pozicích se objevily internetové stránky či služby sloužící k ukládání souborů, eshopy, bazary, streamovací servery atd. (Kopecký, 2019)

Obr 1 Rozdělení nových médií dle Marshalla McLuhana[1]

Obrázek 2 Specifikace mediálních technologií, oddělení jednotlivých termínů[2]

1.2 Klíčové oblasti výzkumu sociálních sítí a nových médií

Při vytváření přehledu o tématu nových médií a sociálních sítí byla identifikována řada klíčových oblastí, které jsou předmětem výzkumu v odborných studiích a publikacích. Výzkum v této oblasti se dynamicky rozvíjí a zahrnuje široké spektrum témat, což vyžaduje systematické třídění pro lepší orientaci v dané problematice. Na základě analýzy klíčových slov zadávaných do databáze EBSCO a vyhledávání v archivech výše uvedených odborných pedagogických časopisů byly identifikovány následující tematické okruhy. Tyto kategorie představují konceptuální rámec pro další analýzu a poskytují pouze náčrt základních směrů zkoumání.

• Uživatelské chování na sociálních sítích

Studie se zaměřují na analýzu a porozumění tomu, jak se uživatelé začleňují do sociálních sítí, jaké jsou jejich preference a zájmy při používání těchto platforem, jaký vliv mají sociální sítě na jejich chování a vnímání.

• Vliv sociálních sítí na společnost a komunikaci

Zkoumá se, jak sociální sítě ovlivňují sociální vztahy, komunikaci a společenské interakce a jaký dopad na ně mají. 

• Mediální vzdělávání a gramotnost

Studie se zabývají výzkumem a hodnocením úrovně mediální gramotnosti uživatelů sociálních sítí a nových médií. Důležitým tématem je i rozvoj mediálních dovedností a osvěta ve vzdělávacím kontextu.

• Marketing a reklama na sociálních sítích

Obsahem tohoto bodu je využití sociálních sítí pro marketingové a reklamní účely včetně strategií, efektivity reklamy a měření jejího vlivu na uživatele.

• Soukromí a bezpečnost na sociálních sítích

Důležitými tématy jsou ochrana soukromí, bezpečnostní problémy a rizika spojená s užíváním sociálních sítí, včetně kyberšikany a šíření dezinformací.

• Politická angažovanost a sociální aktivity na sociálních sítích

Studie se zaměřují na vliv sociálních sítí spojených s politickou angažovaností, aktivismem, sociálním hnutím a také s rolí sociálních sítí při šíření politických názorů a informací.

• Technologie a inovace v sociálních sítích

Zkoumají se nové technologické trendy a inovace v oblasti sociálních sítí, jako jsou např. umělá inteligence a virtuální realita, a jejich dopad na uživatele a společnost.

Tento seznam představuje jen část témat z mnoha oblastí zkoumaných v odborných pracích týkajících se sociálních sítí a nových médií. Podnětné myšlenky ke zpracování nejen tohoto seznamu přinesla stať Libora Juhaňáka a Jiřího Zounka, jejichž přehled v oblasti digitálních technologií spojených s prostředím škol, pedagogů a žáků do roku 2014 byl nosným zdrojem informací.

V seznamu nejsou blíže rozepsána témata spojená s pedagogikou. Tomuto bodu se budu blíže věnovat v následující části příspěvku.

1.3 Sociální sítě a média jako téma výzkumu

Po prostudování řady odborných článků (od roku 2018) a publikací se ukázalo, že se tématem sociálních sítí a nových médií zabývá řada českých i zahraničních akademických pracovníků v mnoha vědeckých disciplínách.

Uvést zde mohu doc. PhDr. Davida Šmahela, Ph.D., působícího na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, jehož výzkumy se zaměřují na děti a mládež v digitálním prostředí včetně sociálních sítí.

Na Karlově univerzitě je také realizována řada výzkumů: např. prof. PhDr. Zdena Lustigová, CSc., se soustředí na sociální interakce a komunikaci prostřednictvím online sociálních sítí. Na média ze sociologického pohledu se zaměřuje doc. Mgr. Michal Šimůnek. Mgr. Barbora Šereková, Ph.D., je odbornicí na oblast sociálních médií a digitalizace a doc. PhDr. Kateřina Kučerová, Ph.D., se zabývá mediální komunikací, mediální reprezentací a sociálními médii obecně. Většina výše zmíněných odborníků působí na katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Také na Univerzitě Palackého v Olomouci jsou digitální média a sociální sítě součástí odborného výzkumu. Např. doc. PhDr. Roman Hájek, Ph.D., působící na katedře mediálních studií a žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, se zabývá sociálními sítěmi, médiem a komunikací v digitálním prostředí. Kyberšikanu a prevenci rizikového chování na internetu zkoumá prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., z katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Téma není samozřejmě neznámé ani zahraničním akademikům. Hlavní vedoucí výzkumu ve společnosti Microsoft Research, Nancy Baym, Ph.D., zkoumá sociální média, online komunikaci a digitální sociální interakce. Australská profesorka digitálních médií Jean Burgess je známá svými výzkumy týkajícími se sociálních médií, digitálních médií a kulturních studií. Zizi Papacharissi, spisovatelka a výzkumnice v oblasti komunikace, je odbornicí na sociální média, digitální komunikaci a politickou participaci. Alice E. Marwick z University of North Carolina v Chapel Hill se věnuje tématům sociálních médií, digitální nerovnosti a soukromí v online světě. Profesorka José van Dijck je autorkou publikací týkajících se sociálních médií a digitální kultury. Při zmínce zahraničních autorů jsem se v některých přehledových a diskusních teoriích setkala s upozorněním na odlišnosti výzkumů a také s rozdíly v závěrech u amerických studií i u studií např. z Asie pro jejich kulturní a myšlenkovou odlišnost.

2 Cíl a metodologie

Cílem této přehledové studie je analyzovat témata a cíle, které byly řešeny v souvislosti se sociálními sítěmi a jejich vlivem na vzdělávání adolescentů, a identifikovat klíčové poznatky a závěry, jež z těchto studií vyplynuly. Pro splnění tohoto cíle byla použita systematická metodologie, která zahrnovala vyhledávání, výběr a analýzu relevantních studií publikovaných v období od ledna 2018 do července 2023. Toto časové rozpětí bylo zvoleno s ohledem na dynamický vývoj v oblasti digitálních technologií a sociálních sítí, který vyžaduje aktuální přístup.

Vyhledávání bylo provedeno primárně v databázi EBSCO, která zahrnuje širokou škálu zdrojů pro společenské a humanitní vědy, včetně databáze ERIC, zaměřené na pedagogické studie. Kritéria pro výběr zahrnovala klíčová slova jako social networking sites OR community network AND education OR learning AND adolescents. Cílovou skupinou byli adolescenti ve věku 13–17 let a zařazeny byly pouze plné texty akademických periodik publikované v angličtině, češtině nebo slovenštině. Z analýzy byly vyloučeny studie, které se netýkaly školního prostředí, nebo byly zaměřeny na specifické předměty mimo výtvarnou výchovu.

Pro zajištění širšího pohledu na problematiku byly zahrnuty také články z českých odborných pedagogických časopisů (e-Pedagogium, Lifelong Learning, Orbis scholae, Pedagogická orientace, Studia paedagogica) a výtvarně pedagogických periodik (Kultura, umění a výchova; Výtvarná výchova). Klíčová slova použitá pro vyhledávání v těchto časopisech zahrnovala termíny jako sociální sítě, Instagram, výtvarná výchova, adolescenti.

Proces vyhledávání začal identifikací článků podle klíčových slov. V databázi EBSCO bylo původně nalezeno 1 158 článků, které byly filtrovány na základě relevantnosti, z čehož „zbylo“ 212 studií. Z těchto bylo na základě zkoumání názvů a abstraktů vybráno 17 studií, z nichž 10 bylo zařazeno do finální analýzy po důkladném prostudování plných textů. Při analýze textů byly články tematicky roztříděny a byly identifikovány klíčové oblasti zájmu, které sloužily k zodpovězení stanovených výzkumných otázek.

Výsledky vyhledávání v českých časopisech přinesly pouze jeden článek, který byl relevantní z pohledu zaměření na vliv digitálních médií na výtvarnou výchovu. Tento článek však nebyl zařazen do hlavní analýzy, protože neobsahoval empirický výzkum, ale sloužil jako informační zdroj pro teoretický rámec studie.

Tato metodologie umožňuje systematické mapování výzkumné oblasti a poskytuje ucelený pohled na aktuální poznatky týkající se vlivu sociálních sítí na vzdělávání adolescentů. Výsledky této analýzy slouží jako základ pro formulaci závěrů a doporučení pro další výzkum i pedagogickou praxi.

3 Zjištění plynoucí z výzkumů

3.1 Sociální sítě a jejich role v současné společnosti

Sociální sítě představují široké spektrum webových platforem umožňujících uživatelům sociální interakci. V současnosti patří používání sociálních médií mezi nejrozšířenější aktivity mladých lidí, přičemž mnozí z nich tráví online několik hodin denně. Průzkum Pew Research Centre zjistil, že 24 % mladistvých je online téměř neustále, zatímco 71 % z nich má přístup k více než jedné sociální síti. Výzkum dále poukazuje na skutečnost, že některé děti navštěvují sociální média již od osmi let, přestože většina těchto platforem stanovuje minimální věkovou hranici pro registraci na třináct let (Gray, 2018, s. 2).

Popularita sociálních médií mezi mladou generací v posledních letech výrazně roste. Mezi nejčastěji využívané platformy patří Facebook, Instagram a Twitter, které poskytují mladistvým příležitosti k navazování sociálních vztahů, sdílení zájmů a zážitků a naplňování různorodých sociálních potřeb. Tyto platformy přitom nevytvářejí pouze nové možnosti interakce, ale formují i způsoby, jakými mladí lidé vnímají sebe samé a své místo ve společnosti (Lozano-Blasco, 2023, s. 1–3).

Studie Social Media Influence on Young People and Children: Analysis on Instagram, Twitter and YouTube analyzovala chování významných uživatelů na těchto platformách – konkrétně 10 instagramerů, 10 uživatelů Twitteru a 10 youtuberů s největším počtem sledujících. Výzkum prostřednictvím sociální analýzy médií přinesl zjištění o rozdílných funkcích jednotlivých sítí a jejich vlivu na uživatele. Například platforma Twitter je vnímána jako prostor pro kritickou analýzu informací a diskusi o sociálních a globálních tématech, kde mladí lidé často prosazují své hodnoty a ideologie (Lozano-Blasco, 2023, s. 8–10).

Instagram má naopak odlišnou funkci, neboť slouží především k prezentaci módního a idealizovaného životního stylu. Tento typ obsahu významně ovlivňuje sebeobraz uživatelů, přičemž podporuje vznik tzv. instagramerů – osobností, které ovlivňují virtuální komunitu a často působí jako zástupci různých značek. Vzhledem k vizuální povaze platformy upřednostňují influenceři sdílení obrázků a fotografií, aby zaujali své publikum a udrželi jeho pozornost (Lozano-Blasco, 2023, s. 8–10).

YouTube se oproti předchozím platformám zaměřuje především na zábavní obsah. Výzkumy ukazují, že sledované obsahy na YouTube jsou výrazně ovlivněny genderovými rozdíly – chlapci preferují herní videa, zatímco dívky se orientují spíše na lifestylová témata (Lozano-Blasco, 2023, s. 3). Přesto je možné pozorovat společný prvek napříč všemi platformami: influenceři se snaží získat pozornost sledujících a navázat s nimi specifický vztah (tamtéž, s. 1).

Výzkumy rovněž upozorňují na to, že sociální média mohou sloužit jako útočiště pro mladé lidi trpící úzkostí, osamělostí či sociálními obtížemi. Tito uživatelé často navazují tzv. parasociální vztahy s influencery, kteří pro ně představují zdroj emocionální podpory a přijetí. Vytvoření těchto vztahů může uživatelům poskytnout pocit spokojenosti a úlevu od každodenního stresu, což podtrhuje význam sociálních sítí jako nástroje kompenzace sociálních obtíží (Lozano-Blasco, 2023, s. 3).

Jedním z důležitých témat, které je nezbytné reflektovat při studiu vlivu digitálních technologií na vzdělávání, je problematika tzv. velkých dat (big data). Sociální sítě jsou ve své podstatě založeny na sdílení velkého množství textových, obrazových a multimediálních materiálů, které jsou systematicky ukládány a následně analyzovány za účelem identifikace uživatelských vzorců chování a preferencí (Duncum, 2018, s. 1). Paul Duncum ve své studii Responding to Big Data in the Art Education Classroom: Affordances and Problematics upozorňuje na charakteristické rysy velkých dat, mezi něž patří jejich rozsah, rychlost zpracování a různorodost. Tento fenomén představuje výzvu nejen z hlediska správy těchto datových souborů, ale také z pohledu pedagogických aplikací ve výuce uměleckých předmětů (Duncum, 2018, s. 1).

Využití velkých dat nachází uplatnění v mnoha oblastech včetně zdravotnictví, obchodu, marketingu či sociálních věd. Ve vzdělávacím kontextu mohou tato data napomoci k tvorbě personalizovaných vzdělávacích strategií a zlepšení efektivity výuky. Zároveň je však nutné zohlednit etické otázky spojené s ochranou soukromí a bezpečnosti dat. Duncum (2018, s. 1) varuje před rizikem komerčního využití dat získaných z online aktivit uživatelů, což může vést k narušení soukromí jednotlivců.

Ve své pedagogické praxi využívá Duncum platformu YouTube nejen jako prostředek pro sdílení výukových materiálů, ale také jako nástroj k podpoře tvorby s žáky. Upozorňuje však, že dobrovolným využíváním těchto digitálních nástrojů často dochází ke kompromitaci soukromí uživatelů. Tento aspekt propojuje teoretickou diskusi o velkých datech s praktickými aplikacemi ve výuce umění, čímž reflektuje výzvy a etické aspekty využití těchto dat ve vzdělávacím procesu (Duncum, 2018, s. 7).

3.2 Motivace k využívání sociálních sítí

Sociální sítě se staly neodmyslitelnou součástí každodenního života, přičemž jednou z nejvíce využívaných platforem je Facebook. Výzkum How We Use Facebook to Achieve Our Goals: A Priming Study Regarding Emotion Regulation, Social Comparison Orientation, and Unaccomplished Goals ukazuje, že uživatelé této platformy ji často využívají k sociálnímu srovnávání, tedy k porovnávání svého postavení a úspěchů s ostatními za účelem lepšího pochopení sebe sama. Takové sociální srovnávání může napomáhat k udržování a zvyšování sebeúcty. Podobné strategie jsou využívány i na dalších platformách sociálních médií, přičemž jejich hlavním cílem je dosažení osobní spokojenosti a pocitu štěstí prostřednictvím online interakcí (Ozimek, 2022, s. 4–5).

Podle teorie SOS-T (Social Online Self-Regulation) nabízí Facebook různé možnosti k naplňování osobních cílů, což významně přispívá k jeho popularitě. Lidé mohou věřit, že sociální interakce na této platformě zlepšují jejich emocionální stav, přestože to nemusí být vždy pravda. Nevědomé přesvědčení, že sociální sítě přispívají k osobnímu blahu, ovlivňuje motivaci uživatelů k jejich častému využívání (Ozimek, 2022, s. 2–3).

Výzkum Social Media Influence on Young People and Children: Analysis on Instagram, Twitter and YouTube se zaměřil na rozdíly v chování uživatelů na různých platformách. Studie sledovala účty 10 instagramerů, 10 uživatelů Twitteru a 10 youtuberů s největším počtem sledujících a ukázala, že obsah na těchto platformách je silně ovlivněn jejich charakterem. Zatímco Twitter je vnímán jako prostředí pro kritickou analýzu informací a diskusi o sociálních a globálních tématech, Instagram je primárně zaměřen na prezentaci módního a idealizovaného životního stylu. Tento rozdíl odráží odlišné způsoby, jakými jednotlivé platformy ovlivňují sebeobraz uživatelů a formování jejich hodnot (Lozano-blasco, 2023, s. 8–10).

Instagram poskytuje prostor pro již zmíněné instagramery, kteří prostřednictvím svých příspěvků ovlivňují virtuální komunitu a často spolupracují se značkami, jež podporují jejich obsah. Preferované vizuální formáty umožňují influencerům snadněji upoutat pozornost sledujících a udržet jejich zájem. YouTube se oproti tomu zaměřuje především na zábavní obsah, přičemž genderové rozdíly mají vliv na preference uživatelů – chlapci upřednostňují herní videa, zatímco dívky sledují spíše lifestylová témata (Lozano-Blasco, 2023, s. 3).

Z výzkumů vyplývá, že sociální média mohou sloužit jako prostředek pro uspokojování sociálních potřeb u dětí a mladistvých. Britská studie Exploring How and Why Young People Use Social Networking Sites potvrdila, že mladí lidé využívají sociální sítě nejen k navazování kontaktů, ale i k posilování svého sociálního kapitálu. Výsledky ukázaly, že v užívání sociálních médií existují rozdíly mezi pohlavími – ženy častěji sdílejí fotografie a blogy, zatímco muži se více zaměřují na hraní her. Přestože sociální sítě mají věkovou hranici pro registraci, mnoho dětí se přihlašuje již ve věku 9 až 10 let (Gray, 2018; Walrave, 2020, s. 7).

Belgický výzkum Adolescents' Sexy Self-Presentation on Instagram: An Investigation of Their Posting Behavior Using a Prototype Willingness Model Perspective zkoumal faktory ovlivňující sebeprezentaci mladistvých na Instagramu. Studie zjistila, že dívky s větší pravděpodobností zveřejňují sexuálně zaujaté fotografie než chlapci, a to zejména kvůli sociokulturním tlakům na atraktivní vzhled. Zároveň však čelí společenskému odsouzení za takový typ obsahu. Autoři zdůrazňují, že je nutné posilovat vzdělávání mladých lidí v oblasti online sebeprezentace, aby se minimalizovala rizika spojená se zneužitím jejich fotografií či ovlivněním budoucího profesního života (Walrave, 2020, s. 11).

Dalším významným faktorem, který studie identifikovaly, je vliv zpětné vazby na uživatele sociálních médií. Studie Zero Likes – Symbolic Interactions and Need Satisfaction Online se zaměřila na význam „lajků“ a jiných symbolických interakcí v online prostředí. Ačkoli jsou tyto zpětné vazby pouze symbolické, mají významný vliv na pocity začlenění a sebeúctu uživatelů. Nedostatek pozitivních reakcí, jako jsou lajky či komentáře, může vést k pocitům vyloučení a osamělosti, zatímco jejich získání posiluje pocit příslušnosti a spokojenosti (Reich, 2018, s. 1, 8–10).

Výzkum Social Media Influence on Young People and Children rovněž ukazuje, že sledující často hledají útěchu v parasociálních vztazích s influencery. Tyto vztahy mohou být významné zejména pro děti a mladistvé, kteří trpí osamělostí či sociálními obtížemi. Emoční propojení mezi influencery a jejich sledujícími je podporováno symbolickými odměnami v podobě lajků, což zvyšuje loajalitu sledujících a jejich zájem o sdílený obsah (Lozano-Blasco, 2023, s. 8–10).

Používání sociálních sítí je do značné míry motivováno potřebou sebereflexe, emocionální podpory a sociálního srovnávání. Platformy jako Facebook umožňují uživatelům porovnávat své postavení s ostatními, což může přispívat k udržení nebo zvýšení sebeúcty. Výzkumy ukazují, že různé platformy mají rozdílné funkce a způsoby ovlivňování uživatelů. Instagram podporuje prezentaci idealizovaného životního stylu, zatímco YouTube slouží primárně k zábavě. Společným jmenovatelem všech sociálních médií je snaha influencerů navázat specifický vztah se sledujícími, čímž dochází ke vzniku emocionální vazby. Tento vztah může u některých uživatelů kompenzovat nedostatek sociálních kontaktů v offline prostředí.

3.3 Vzdělávací potenciál sociálních médií

Sociální sítě představují nástroj, který může podpořit proces vzdělávání a učení. Studie The Power of Social Networking Sites: Student Involvement Toward Education se zaměřila na vztah mezi sociálními médii a vzdělávacími aktivitami. Výzkum ukázal, že 30 % respondentů využívá sociální sítě často jako doplněk vzdělávacích činností mimo školní prostředí, zatímco 60 % respondentů je k danému účelu využívá jen příležitostně a 10 % je nepoužívá vůbec. Většina účastníků výzkumu (92,5 %) však uvedla, že sociální sítě mají pozitivní vliv na jejich vzdělání, přičemž 52,5 % respondentů považuje používání těchto platforem za prostředek ke zlepšení studijních výsledků. Na druhou stranu 27,5 % studentů uvedlo, že používání sociálních médií jejich známky či výkony nijak neovlivňuje (Norhailawati, 2019, s. 4–7).

Další výzkum Exploring High School Students' Educational Use of YouTube se zaměřil na využívání platformy YouTube mezi středoškolskými studenty. Studie identifikovala potenciál této platformy jako vzdělávacího nástroje, přičemž zdůraznila její význam pro sdílení výukových materiálů. Odborníci však upozornili na nedostatky ve využívání této platformy ve vzdělávacím procesu. Výzkum ukázal, že materiální podmínky, jako je přístup k technologiím, nemají na používání YouTube ve výuce významný vliv. Naopak klíčovým faktorem se ukázala být motivace studentů a jejich vlastní záměr tuto platformu využívat pro vzdělávací účely (Bardakci, 2019, s. 2, 12–14).

Studie Effects of Social Media on Academic Performance of the Students se zaměřila na vysokoškolské studenty a vliv sociálních médií na jejich akademické výkony. Z analýzy vyplynulo, že sociální média mohou hrát důležitou roli při podpoře vzdělávání. Umožňují sdílení znalostí, rozvoj komunikačních dovedností a propojení mezi učiteli a studenty i mimo tradiční školní prostředí. Sociální média rovněž podporují profesní růst učitelů tím, že jim poskytují nástroje pro vytváření vzdělávacích komunit a budování profesní identity (Sivakumar, 2020).

Turecká studie The Effect of Digital Activities on the Technology Awareness and Computational Thinking Skills of Gifted Students analyzovala vliv digitálních aktivit na povědomí o technologiích a výpočetní myšlení u nadaných studentů. Výsledky ukázaly, že digitální aktivity mohou pozitivně ovlivnit kreativní a algoritmické myšlení studentů. Bylo zjištěno, že úroveň vzdělání matky má významný vliv na rozvoj výpočetního myšlení u dětí, přičemž studenti s projektovými zkušenostmi dosahují lepších výsledků (Çevik, 2021, s. 28–32).

Indická studie Use of Social Media and Its Effect on Academic Performance of the Students analyzovala vztah mezi časem stráveným na sociálních sítích a akademickými výsledky studentů. Zjištění jsou rozporuplná – některé studie naznačují, že časté používání sociálních médií, zejména Facebooku, může mít negativní dopad na studijní výkony, zatímco jiné studie tuto spojitost nepotvrzují (Sivakumar, 2020).

Celkově lze konstatovat, že vliv sociálních médií na vzdělávací výsledky studentů je složitý a závisí na mnoha faktorech. Studie Effects of Social Media on Academic Performance of the Students identifikovala několik klíčových výhod používání sociálních sítí ve vzdělávání:

• poskytují studentům přístup k široké škále vzdělávacích zdrojů a videí,

• umožňují komunikaci mimo třídu a podporují spolupráci mezi studenty a učiteli,

• nabízejí flexibilní možnosti vzdělávání bez ohledu na čas a místo,

• podporují kreativitu a sdílení projektů (Sivakumar, 2020, s. 4–6).

Nicméně sociální média mají i své nevýhody. Mnohé platformy jsou veřejně přístupné, což přináší rizika spojená s ochranou soukromí a bezpečností dat. Učitelé musí pečlivě monitorovat komunikaci studentů, což je časově náročné. Kromě toho mohou některé diskuse na sociálních sítích vést k nepříjemným situacím nebo konfliktům mezi studenty. Nepřiměřené používání sociálních médií rovněž může narušovat soustředění studentů a snižovat jejich akademickou produktivitu (Sivakumar, 2020, s. 4–6).

Sociální média představují významný nástroj pro podporu vzdělávacích procesů. Studie ukazují, že platformy jako YouTube nebo Facebook mohou studentům poskytovat přístup k rozmanitým vzdělávacím zdrojům, rozvíjet jejich kreativitu a podporovat spolupráci mezi žáky a učiteli. Zároveň umožňují flexibilní komunikaci bez ohledu na čas a místo, což zvyšuje efektivitu výuky. Některé studie však upozorňují na rizika spojená s ochranou soukromí, bezpečností dat a negativními dopady nepřiměřeného používání těchto platforem, které může narušovat soustředění studentů a jejich akademické výsledky. Celkově je třeba podpořit efektivní využití sociálních médií ve vzdělávání, přičemž důležitou roli hraje motivace studentů a jejich digitální gramotnost.

3.4 Učitelé a sociální média: možnosti a výzvy pro vzdělávací praxi

Instagram jako jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí mezi mladou generací dosud nebyl pedagogicky dostatečně zmapován. Přesto se v posledních letech ukazuje, že tento vizuální prostor může pedagogům poskytnout řadu příležitostí k profesnímu růstu, výměně zkušeností a prezentaci výukových materiálů. Někteří učitelé již začali využívat Instagram pro sdílení své práce a navazování kontaktů s kolegy, čímž se tato platforma stává nástrojem nejen osobní prezentace, ale i pedagogické praxe (Carpenter, 2020, s. 2).

Americký výzkum How and Why Are Educators Using Instagram?, který se zaměřil na využití této platformy mezi učiteli, přinesl zajímavé poznatky o jejich aktivitách na sociálních sítích. Studie ukázala, že většina pedagogů začínala s Instagramem z neprofesionálních důvodů, ale postupem času jej začali využívat i ve své praxi. Více než 45 % respondentů uvedlo, že kromě Instagramu využívají pravidelně také Facebook, Pinterest či Twitter k profesním účelům. Obsah, který pedagogové na sociálních sítích sdílejí, zahrnuje zejména příklady výukových metod, rady do výuky a vlastní výukové materiály. Pouze malá část učitelů – přibližně 9,1 % – uvádí, že nikdy nezveřejňuje osobní příspěvky na svých profesionálních účtech. Zároveň se ukázalo, že hlavním důvodem využívání Instagramu je inspirace do výuky a budování sociálních kontaktů s podobně smýšlejícími kolegy. Reklama či propagace produktů byla zmíněna jako vedlejší důvod, přičemž pouze 9,2 % respondentů ji označilo za primární motivaci (Carpenter, 2020, s. 5).

Využívání sociálních sítí učiteli se zdá být na první pohled přínosné a bez rizik. Přesto se však ukazuje, že i tato praxe přináší určité výzvy. Jednou z klíčových oblastí, na kterou je třeba klást důraz, je vizuální gramotnost. Vzhledem k tomu, že obsah sdílený na Instagramu je převážně vizuální, může docházet k situacím, kdy některé příspěvky nesplňují pedagogické standardy. Chyby ve vizuálním obsahu, příspěvky zaměřené na nižší kognitivní úroveň žáků nebo neetické příspěvky mohou ovlivnit vzdělávací proces a vést k šíření předsudků. Rovněž je třeba brát v úvahu možné komerční zájmy provozovatelů sociálních sítí, které mohou ovlivňovat sdílený obsah (Carpenter, 2020, s. 3).

Další výzkum "The World We Live in Now": A Qualitative Investigation into Parents', Teachers', and Children's Perceptions of Social Networking Site Use přinesl pohled rodičů a učitelů na používání sociálních sítí. Výsledky ukázaly, že rodiče i učitelé často vyjadřují obavy z nebezpečí spojeného se sociálními sítěmi, zejména z kontaktování neznámými osobami. Výzkum rovněž naznačuje, že diskuse o rizicích by měla být rozšířena na obecnější otázky spojené s etickým a bezpečným využíváním těchto platforem ve vzdělávání (Hayes, 2022, s. 6).

Učitelé začínají stále častěji využívat sociální média, jako je Instagram, k profesním účelům, zejména ke sdílení výukových materiálů a navazování kontaktů s kolegy. Tyto platformy přinášejí nové příležitosti pro inspiraci ve výuce, avšak zároveň vyžadují důraz na vizuální gramotnost a etickou prezentaci obsahu. Sociální média mohou být efektivním vzdělávacím nástrojem, pokud jsou používána s vědomím jejich potenciálních rizik a omezení.              

4 Diskuse a závěr

Z analýzy dostupné literatury vyplývá, že sociální sítě hrají stále významnější roli ve vzdělávání. Platformy jako Facebook, Instagram či YouTube umožňují učitelům sdílet výukové materiály, navazovat kontakty s kolegy a inspirovat se pro vlastní pedagogickou praxi. Zároveň však výzkumy upozorňují na nutnost kritického přístupu k obsahu sdílenému na těchto sítích, neboť komerční zájmy a problematika autenticity informací mohou negativně ovlivnit vzdělávací proces.

Významnou výzvou je také rozvoj vizuální gramotnosti, která je nezbytná pro porozumění vizuálním formátům, jež na sociálních sítích převažují. Učitelé i studenti by měli být vedeni k tomu, aby dokázali rozlišovat mezi kvalitním a nekvalitním obsahem a reflektovali etické aspekty online komunikace.

Studie zaměřené na využívání sociálních sítí ve vzdělávání ukazují, že motivace studentů je klíčovým faktorem pro efektivní využití těchto platforem. Zatímco některé studie potvrzují pozitivní vliv sociálních médií na akademické výsledky, jiné upozorňují na riziko snížení pozornosti a produktivity v důsledku nadměrného používání těchto platforem. Je tedy důležité hledat rovnováhu mezi využitím sociálních sítí pro vzdělávací účely a prevencí negativních dopadů na studenty.

Významným tématem je rovněž problematika parasociálních vztahů, které studenti navazují s influencery. Tyto vztahy mohou mít pozitivní vliv, například poskytnout emocionální podporu, ale zároveň představují riziko, pokud studenti nekriticky přijímají sdělení a vzory chování těchto osobností. Pedagogové by měli reflektovat tento aspekt při tvorbě vzdělávacích strategií a posilovat u studentů kritické myšlení.

Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že sociální sítě mají potenciál stát se významným nástrojem ve vzdělávání, avšak jejich využití vyžaduje důkladnou přípravu a znalost rizik. Výzkumy ukazují, že sociální média mohou přispět ke zlepšení vzdělávacích výsledků, podpořit rozvoj digitální gramotnosti a umožnit efektivnější komunikaci mezi učiteli a studenty. Současně však musí být věnována pozornost etickým otázkám a ochraně soukromí, které s používáním těchto platforem souvisejí.

Závěrem lze říci, že sociální média by měla být ve vzdělávacím procesu využívána cíleně a s vědomím jejich výhod i možných rizik. Pedagogové i studenti by měli být vedeni k rozvoji digitální a vizuální gramotnosti, která je klíčová pro porozumění a kritické hodnocení obsahu sdíleného na těchto platformách. Vzdělávací instituce by měly reflektovat rychlé změny v digitálním prostředí a přizpůsobovat své strategie tak, aby dokázaly efektivně využít potenciál sociálních médií pro vzdělávání v 21. století.

Další výzkum by měl směřovat k podrobnějšímu zkoumání vlivu sociálních sítí na procesy učení a jejich dopadu na psychosociální vývoj studentů. Výzkumníci by se měli zaměřit na specifické aspekty využívání sociálních médií ve školním prostředí, včetně vlivu zpětné vazby, vizuální prezentace obsahu a formování hodnot a postojů prostřednictvím těchto platforem.

Literatura

99 % studentů používá denně internet. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/99-studentu-pouziva-denne-internet

ARNSETH, Hans Christian, Ola ERSTAD, Libor JUHAŇÁK a Jiří ZOUNEK, 2016. Pedagogika a nové výzvy výzkumu ICT: Role digitálních technologií v každodenním životě a učení mládeže. In: Studia paedagogica. s. 87-110. ISSN 1803-7437. Dostupné z: doi:10.5817/SP2016-1-5.

BARDAKCI, Salih, 2019. Exploring High School Students' Educational Use of YouTube. International Review of Research in Open and Distributed Learning [online]. 20(2), 260-278 [cit. 2023-07-28]. ISSN 14923831.

CARPENTER, Jeffrey P., Scott A. MORRISON, Madeline CRAFT a Michalene LEE, 2020. How and why are educators using Instagram?. Teaching and Teacher Education [online]. 96 [cit. 2023-07-28]. ISSN 0742051X. Dostupné z: doi:10.1016/j.tate.2020.103149.

ÇEVIK, Mustafa, Nazlı BARış, Merve ŞIRIN et al., 2021. The Effect of Digital Activities on the Technology Awareness and Computational Thinking Skills of Gifted Students (eTwinning Project Example). International Journal of Modern Education Studies [online]. 5(1), 205-244 [cit. 2023-07-08]. ISSN 26186209. Dostupné z: doi:10.51383/ijonmes.2021.99.

DIGIKVALIFIKACE, Projekt, 2022. Digitální technologie. DigiPortál: DigiSlovník [online]. Praha [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/digislovnik/digitalni-technologie/.

Digitální technologie. In: PortálDigi: DigiSlovník [online]. Praha [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://portaldigi.cz/digislovnik/digitalni-technologie/.

DOLÁK, Ondřej. Big data: Nové způsoby zpracování a analýzy velkých objemů dat. In: SystemOnline [online]. Brno [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/big-data.htm.

DUNCUM, Paul, 2018. Responding to Big Data in the Art Education Classroom: Affordances and Problematics. International Journal of Art [online]. 37(2), 325-336 [cit. 2023-07-28]. ISSN 14768062. Dostupné z: doi:10.1111/jade.12129.

GRAY, Laura, 2018. Exploring how and why young people use social networking sites. Educational Psychology in Practice [online]. 34(2), 175-194 [cit. 2023-07-08]. ISSN 02667363. Dostupné z: doi:10.1080/02667363.2018.1425829.

HAYES, Beatrice, Alana JAMES, Ravinder BARN a Dawn WATLING, 2022. "The World We Live in Now": A Qualitative Investigation into Parents', Teachers', and Children's Perceptions of Social Networking Site Use. British Journal of Educational Psychology [online]. 92(1), 340-363 [cit. 2023-07-28]. ISSN 00070998. Dostupné z: doi:10.1111/bjep.12452.

KOPECKÝ, Kamil a René SZOTKOWSK, 2019. Které internetové stránky děti nejčastěji navštěvují?. In: České děti v kybersvětě (výzkumná zpráva [online]. O2 Czech Republic & Univerzita Palackého v Olomouci, s. 7 [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/117-ceske-deti-v-kybersvete/file.

LOZANO-BLASCO, Raquel, Marta MIRA-ALADRÉN a Mercedes GIL-LAMATA, 2023. Social Media Influence on Young People and Children: Analysis on Instagram, Twitter and YouTube. Comunicar: Media Education Research Journal [online]. 31(74), 117-128 [cit. 2023-07-28]. ISSN 11343478.

NORHAILAWATI, M., Lina HANDAYANI, R. H. U. KALSUM, Zainuri SARINGAT, A. AIDAHANI, S. H. BAKRI a Rully Charitas Indra PRAHMANA, 2019. The Power of Social Networking Sites: Student Involvement toward Education. International Journal of Evaluation and Research in Education [online]. 8(3), 549-556 [cit. 2023-07-28]. ISSN 22528822.

OZIMEK, Phillip, Hans-werner BIERHOFF a Katharina M. HAMM, 2022. How we use Facebook to achieve our goals: A priming study regarding emotion regulation, social comparison orientation, and unaccomplished goals. Current Psychology: A Journal for Diverse Perspectives on Diverse Psychological Issues [online]. 41(6), 3664-3677 [cit. 2023-07-08]. ISSN 10461310. Dostupné z: doi:10.1007/s12144-020-00859-1.

Primary Sources: America's Teachers on Teaching in an Era of Change. Third Edition, 2013. Scholastic Inc. and the Bill [online]. [cit. 2023-07-28]. ISSN ERICRIE0.

REICH, Sabine, Frank M. SCHNEIDER a Leonie HELING, 2018. Zero likes—Symbolic interactions and need satisfaction online. Computers in Human Behavior [online]. 80, 97-102 [cit. 2023-07-08]. ISSN 07475632. Dostupné z: doi:10.1016/j.chb.2017.10.043.

SIVAKUMAR, 2020. Effects of social media on academic performance of the students. The Online Journal of Distance Education and e-Learning. 8(2).

SIVAKUMAR, 2020. Use of Social Media and Its Effect on Academic Performance of the Students. Samwaad. 9(2).

SUBRAHMANYAM, Kaveri a David SMAHEL, 2010. Digital Youth. In: Digital Youth. s. 236. Dostupné z: doi:10.1007/978-1-4419-6278-2.

ŠOBÁŇOVÁ, Petra a Jana JIROUTOVÁ, 2021. Vliv nových médií na klasické narativy výtvarné výchovy. Kultura, umění a výchova. 9(2).

Typologie médií, 2011. In: MACEK, Jakub. Úvod do nových médií. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 11–13. ISBN 978-80-7464-025-4.

VANGIE, Beal, 2021. Social Networking Sites Defined. In: Webopedia [online]. [cit. 2023-07-28]. Dostupné z: https://www.webopedia.com/reference/social-networking-sites/.

WALRAVE, M., M. OJEDA a K. PONNET, 2020. Adolescents' Sexy Self-Presentation on Instagram: An Investigation of Their Posting Behavior Using a Prototype Willingness Model Perspective. International journal of environmental research and public health [online]. 17(21) [cit. 2023-07-28]. ISSN 16604601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph17218106

Social networks in adolescent education as a pedagogical and psychosocial component of the educational environment | Review study

Abstract: This review study explores the influence of social media on educational processes and teaching practices. It examines research conducted between 2018 and 2023, focusing on the role of social networks in education, users' motivations for engaging with these platforms, and the opportunities and challenges they present for educators. The text highlights the advantages of integrating social media into education, such as enhancing communication between students and teachers, facilitating the sharing of educational resources, and fostering professional communities among educators. However, it also addresses potential risks, including privacy concerns, the quality of online content, and ethical issues in digital environments. The study underscores the need to strengthen digital literacy and critical thinking skills as essential components of modern education.

Keywords: social media, education, teaching practice, digital literacy, media content. 

Autorka:

Mgr. et Mgr. Kristýna Ševčíková

Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

email: sevckr0@upol.cz

[1] (Typologie médií, 2011)

[2] (Typologie médií, 2011)

Jak citovat tento článek:

ŠEVČÍKOVÁ, Kristýna. 2025. Sociální sítě ve vzdělávání adolescentů jako pedagogická a psychosociální součást vzdělávacího prostředí | Přehledová studie. Kultura, umění a výchova, 13(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz

The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.