top of page
kontejner.png

Zpráva o publikaci N. F. Melniková-Papoušková: osudy ruské emigrantky v Československu

  • Obrázek autora: René Andrejs
    René Andrejs
  • 30. 11. 2025
  • Minut čtení: 3

Aktualizováno: 10. 2.



Obr. 1 Obálka knihy (foto: Jana Musilová)
Obr. 1 Obálka knihy (foto: Jana Musilová)

ANDREJS René. N. F. Melniková-Papoušková: osudy ruské emigrantky v Československu. FF UP. Monografie. Olomouc: VUP, 2025, ISBN 978-80-244-6584-5.

 

Recenzenti: prof. PhDr. Jana Burešová, CSc., doc. Mgr. Jitka Komendová, Ph.D.

Grafická úprava, obálka a sazba: Mgr. Jana Musilová, Ph.D.

 

Univerzita Palackého v Olomouci v tomto roce vydala publikaci N. F. Melniková-Papoušková: osudy ruské emigrantky v Československu (2025). Její autor René Andrejs v ní na základě archivních materiálů tuzemské a zahraniční provenience rekonstruuje a reflektuje život a dílo Naděždy Filaretovny Melnikové-Papouškové, ruské emigrantky, která však více než polovinu svého života zasvětila popularizaci českého umění.

 

Autorka je podepsána pod rozsáhlým počtem prací a článků věnujících se ruské a české literatuře, rozmanitým formám lidového umění či postřehům ze života v sovětském Rusku ve 30. letech. Ani zdaleka však tento výčet témat nevystihuje šíři laických i odborných zájmů, kterým se během života věnovala. S jejím jménem se lze setkat v kontextu literárněkritických textů, dějin umění a divadla, folkloru či etnografie.

 

Monografie však nesleduje pouze autorčinu tvorbu – vzhledem k rozmanitosti témat a komunit, v níž Melniková-Papoušková působila, je hlavním cílem zachytit měnící se historicko-kulturní prostředí, jež zcela zásadně ovlivnilo nejen trajektorii jejího odborného zájmu, ale také zapojení do společenského dění v Československu počínaje rolí organizátorky a komentátorky kulturního života ruské emigrace ve 20. a 30. letech, přes glosování dění v sovětském Rusku po popularizaci české lidové kultury v letech 40. a 50. a podporu začínajících umělců v 60. a 70. letech.

 

Na úvodní kapitolu, shrnující autorčinu tvůrčí činnost v předrevolučním Rusku, navazuje kapitola, jež upozorňuje na mimořádnou pozici Melnikové-Papouškové v rámci ruské emigrantské komunity: díky sňatku s českým historikem a bývalým tajemníkem T. G. Masaryka Jaroslavem Papouškem totiž získala nejen české občanství a s ním také mnohá privilegia, díky nimž mohla na rozdíl od drtivé většiny ruských emigrantů v průběhu 20. let několikrát navštívit sovětské Rusko, a tak glosovat tamní dění pohledem někoho, kdo se do země vrací a jemuž je mnoho souvislostí známo.

 

Další kapitoly zachycují autorčinu odbornou a profesní transformaci od témat literárních k tématu výtvarného umění, jež se projevuje také v intenzivní spolupráci s ruskými a českými umělci. V této oblasti monografie přináší nové souvislosti, objasňující kontakty mezi ruskou uměleckou komunitou v Paříži a jejich působením v Československu. Z doposud nepublikované korespondence s Michailem Larionovem a dalšího archivního výzkumu vyplývá, že se Melniková-Papoušková podílela na zapůjčení či dokonce darování některých uměleckých děl českým výtvarným institucím, čímž přispěla k obohacení sbírek ruského umění v Československu.

 

Monografie dále přináší zcela nové souvislosti ohledně působení Melnikové-Papouškové na Univerzitě Palackého v Olomouci v poválečném období, kde se autorka věnovala nejen pedagogické činnosti, ale významně přispěla ke studiu soudobého lidového umění a tradic. Její aktivity se promítly do činnosti Ústavu pro lidovou kulturu a moravský národopis, jehož vedením byla v roce 1946 pověřena. Během dvou let dokázala vybudovat instituci podílející se především na výzkumné činnosti stavu lidové tvorby na Moravě. Zároveň díky kontaktům v odborných a uměleckých kruzích (např. J. Vydra, F. V. Mokrý, J. Zrzavý) se Melnikové-Papouškové podařilo v činnosti ústavu propojit teoretické i praktické aspekty, a tak se formou výstav, seminářů a jiných aktivit podílet na popularizaci lidové kultury.

 

Závěrečné kapitoly se věnují další záslužné činnosti Melnikové-Papouškové, a sice usilovné a dlouhotrvající propagaci začínajících umělkyň a umělců (například H. Benešová V. Holub, V. Komárek, L. Smrčková, M. Taberyová), jimž pomáhala jako kurátorka či informovala o jejich tvorbě v československém tisku.


 


Obr. 2–5 Ukázky z publikace (foto: Jana Musilová)




Autor:

Mgr. René Andrejs, Ph.D.

Katedra slavistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci




The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.




Jak citovat tento článek:


Andrejs, René. 2025. Zpráva o publikaci N. F. Melniková-Papoušková: osudy ruské emigrantky v ČeskoslovenskuKultura, umění a výchova, 13(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz

bottom of page