11. února 2020 navždy odešel Pavel Šamšula, významná osobnost výtvarné pedagogiky a předseda Československého komitétu INSEA z let 1985–1990. Tento text je ohlédnutím za životem a dílem tohoto teoretika výtvarné výchovy a výtvarné kultury a známého autora vysokoškolských studijních textů, autora učebnic a publikací Průvodce výtvarným uměním I. – IV. nebo Obrazárna v hlavě 1–6.
A jednou budu vskutku plout tsunami smutku Zbaven pout
Svlečená nahota zbavená tíže života
PŠ 18. – 19. XI. 2003
11. února 2020 navždy odešel Pavel Šamšula, významná osobnost výtvarné pedagogiky a předseda Československého komitétu INSEA z let 1985–1990.
Doc. PaedDr. Pavel Šamšula, CSc. (1943–2020), známý teoretik výtvarné výchovy a výtvarné kultury, pocházel z Příbrami. V letech 1959–1964 vystudoval učitelství s aprobací matematika – výtvarná výchova na Pedagogickém institutu v Brandýse nad Labem a v roce 1972 absolvoval postgraduální studium. Na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy začal působit v roce 1977. V roce 1982 úspěšně obhájil kandidátskou práci nesoucí název Umění jako předmět výchovy (PaedDr.) a v roce 1989 byl jmenován docentem pro obor teorie výtvarné výchovy. Na katedře působil nejprve jako tajemník v letech 1981–1985, poté jako zástupce vedoucího katedry, a od roku 1987 do roku 2010 byl pověřen jejím vedením. V letech 1991–1994 vykonával také akademickou funkci proděkana Pedagogické fakulty UK v Praze pro oborová studia.
Pavel Šamšula na snímku Michala Filipa
Významné bylo Šamšulovo angažmá v Československém komitétu INSEA, kde léta zastával důležitou roli: působil jako člen předsednictva komitétu (1977–1981), jako tajemník (1981–1985) a konečně také jako předseda (1985–1990) a místopředseda (1990–1992) organizace. Na své členství v České sekci INSEA rezignoval v roce 1995, kdy byl v nově ustavených Listech České sekce INSEA publikován kritický text Jiřího Davida, v němž autor negativně hodnotil fungování organizace a jejích představitelů v předlistopadovém období. Vztah mezi Českou sekcí INSEA a Pavlem Šamšulou pak byl na léta přerušen a znovu obnoven byl až v závěru jeho života.
Zmíněná epizoda – v profesním životě Pavla Šamšuly jistě nikterak okrajová nebo nedůležitá – ukazuje složitost přechodu naší společnosti z totality k demokracii a podle mého soudu také to, že tzv. vyrovnání se s minulostí by mělo být především vnitřní záležitostí samotných aktérů, kteří žili svůj život v této nesnadné době. Sám Šamšula (1996) ke svému předlistopadovému působení napsal: „nezbavím se vlastního studu za nedostatek odvahy a taktizování v dobách minulých“, spíše ale než k viníkům a exponentům režimu patřil k většině, jež se vyznačovala neochotnou „loajalitou“, jak výstižně označuje Jascques Rupnik (2001) jednu z poloh fungování v totalitním režimu. Normalizační období bylo zajisté složitou spletí společenských vztahů, různých motivací, příčin a následků a jen těžko lze na ně pohlížet černobíle a vnímat působení oborových osobností v té době výhradně negativně[1].
To je ostatně vidět také na rozsáhlém díle, jež po sobě Pavel Šamšula zanechal a jež považuji za stále podnětné a relevantní. Jako autor je Šamšula znám zejména jako jeden z tvůrců dvou dílů vysokoškolských studijních textů Didaktika výtvarné výchovy I. a II. (s H. Hazukovou, 1982), jako autor učebnic Výtvarná výchova v 7. a 8. roč. ZŠ (1982, 1991) a Průvodce výtvarným uměním I. – IV. (ve spolupráci s Adamcem, Bláhou a Hirschovou) a metodických publikací Obrazárna v hlavě 1–6 (od roku 1996). Jméno Pavla Šamšuly figurovalo rovněž v jedné z verzí osnov, jež byly schváleny v roce 2001 MŠMT jako alternativa k osnovám vzdělávacího programu Základní škola (osnovy A – Komrska, Pastorová, Šamšula).
Šamšula publikoval také množství odborných statí v časopisech. Ve Výtvarné výchově byly – kromě mnoha dalších článků – v letech 2011–2012 publikovány např. studie Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli (1. a 2. část, 2011), Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli? Hvězdy v jeskyni (2012), Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli. Jeskyně v nás (2012). Jsou příkladem soustředěného autorova uvažování o tajemství vzniku umění a dokladem jeho zaujetí hlubinami lidské mysli, z níž se umění kdysi zrodilo. Jak sám napsal, mysl je naším fascinujícím spojencem a vede nás k „vědomí pokory před tím, co všechno ještě nevíme, neznáme a možná ani netušíme“. „Jsem přesvědčen, že právě v našich myslích jsou dosud skryté „temné jeskyně“ a že současně právě v lidských myslích je ukryto světlo, kterým můžeme nalézt a projasnit paleolitické jeskyně reálné i jeskyně předsudků a zábran v lidských myslích, našich nejbližších a nejlepších spojencích,“ uvedl Šamšula (2011, s. 13) v jednom z těchto svých pozdních textů.
Se zmíněným časopisem Estetická výchova (resp. Výtvarná výchova) byl profesní život Pavla Šamšuly pevně svázán. Dlouhá léta v něm působil jako člen redakční rady, předseda redakční rady (od roku 1997) a také jako autor mnoha studií[2]. V posledních letech svého života byl emeritním předsedou redakční rady časopisu a zároveň emeritním docentem své domovské katedry výtvarné výchovy PdF Univerzity Karlovy v Praze.
Co říci závěrem – v osobě doc. Pavla Šamšuly náš obor ztrácí mimořádnou osobnost, která pro výtvarné vzdělávání v našich zemích vykonala mnohé. Jak mi napsal před svou smrtí, kdy už byl upoután na lůžku a měl za sebou nekonečné a vysilující hospitalizace, až do konce jej fascinovala dvě tajemství, jež ho vzrušovala celý život: jednak už zmíněné tajemství vědomí, mysli, mozku a duše a jednak tajemství „kosmu, kterýž se do mozku chce vejít“. Jak říkal, byla to jedna z mála zábav a hraček, jež si v životě hýčkal. Projevovala se jednak vášnivou četbou a jednak psaním a shromažďováním výpisků. Jeden z těchto svých souborů mi Pavel Šamšula poslal k nahlédnutí. Byl o smrti a obsahoval na čtyři desítky hustě popsaných stran. Šamšula si obdobné výpisky podle svých slov shromažďoval asi od sedmnácti let a podobných souborů k různým tématům měl asi stovku. V souboru o smrti lze najít nejen výpisky, ale také jeho vlastní poznámky. 25. 6. 2017 si například napsal: „Když už žijeme, je zestárnout a zemřít přírodní zákon. Zákony mne občas štvaly, ale většinou jsem je dodržoval. Tenhle zřejmě dodržím také.“ Nesmlouvavému přírodnímu zákonu se Pavel Šamšula podrobil 11. února 2020 a právě v tento den také – doufejme – porozuměl všem tajemstvím umění, lidského života a smrti.
Literatura
ADAMEC, Jaromír & Pavel ŠAMŠULA. 1995. Průvodce výtvarným uměním II. Praha: Práce. 119 s. ISBN 80-208-0359-9.
BLÁHA, Jaroslav & Pavel ŠAMŠULA. 1996. Průvodce výtvarným uměním III. Praha: Práce. 128 s. ISBN 80-208-0386-6.
RUPNIK, Jascques. [2001]. Politika vyrovnávání s komunistickou minulostí, Česká zkušenost. Atlas transformace. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/v/vyrovnani-se-s-minulosti/2-politika-vyrovnavani-s-komunistickou-minulosti.html
ŠAMŠULA, Pavel & Helena HAZUKOVÁ. 1982. Didaktika výtvarné výchovy I. a II. Praha: Univerzita Karlova, 2 sv. (149, 137 s.).
ŠAMŠULA, Pavel & Jarmila HIRSCHOVÁ. 1994. Průvodce výtvarným uměním IV: [kapitoly k učebnici dějepisu pro 8. r. ZŠ]. Praha: Práce, středisko pedagogické literatury. 122 s. ISBN 80-208-0008-5.
ŠAMŠULA, Pavel & Jaromír ADAMEC. 1994. Průvodce výtvarným uměním I: kapitoly k učebnici dějepisu pro 5. roč. ZŠ. Praha: Práce. 149 s. ISBN 80-208-0323-8.
ŠAMŠULA, Pavel & Vladimír LEŠTINA. 1982. Výtvarná výchova v 7. a 8. ročníku: metodická příručka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 203 s.
ŠAMŠULA, Pavel, GUTHOVÁ, Jana & Vladimír LEŠTINA. 1991. Výtvarná výchova v 7. a 8. ročníku ZŠ: (metodická příručka). Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 336 s. ISBN 80-04-24394-0.
ŠAMŠULA, Pavel. (Nedatováno). 91 FILOZOFIE – SMRT. Nepublikované výpisky a zápisky Pavla Šamšuly poskytnuté autorem.
ŠAMŠULA, Pavel. 1996. Cave canem. Listy České sekce INSEA. 2(1) 11–15.
ŠAMŠULA, Pavel. 1996. Obrazárna v hlavě 1–2: výtvarná čítanka pro 2. – 5. ročník základní školy. Praha: Práce. 95 s. ISBN 80-208-0380-7.
ŠAMŠULA, Pavel. 1997. Obrazárna v hlavě 3: výtvarná čítanka pro 6. ročník základní školy. Praha: Práce. 63 s. ISBN 80-208-0429-3.
ŠAMŠULA, Pavel. 1999. Obrazárna v hlavě 4: výtvarná čítanka pro 7. ročník základní školy. Praha: SPL – Práce. 63 s. ISBN 80-86287-01-7.
ŠAMŠULA, Pavel. 2000. Obrazárna v hlavě 5: výtvarná čítanka od 8. ročníku základní školy a pro víceletá gymnázia. Praha: SPL – Práce. 63 s. ISBN 80-86287-26-2.
ŠAMŠULA, Pavel. 2002. Obrazárna v hlavě 6: výtvarná čítanka od 9. ročníku základní školy a pro víceletá gymnázia. Praha: SPL – Práce ve spolupráci s nakl. Albra. 65 s. ISBN 80-86490-20-3.
ŠAMŠULA, Pavel. 2011. Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli, 1. část. Výtvarná výchova. 51(2) 5–14.
ŠAMŠULA, Pavel. 2011. Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli, 2. část. Výtvarná výchova. 51(3–4) 10–20.
ŠAMŠULA, Pavel. 2012. Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli. Jeskyně v nás. Výtvarná výchova. 52(2) 1–14.
ŠAMŠULA, Pavel. 2012. Mysl v jeskyni – jeskyně v mysli? Hvězdy v jeskyni. Výtvarná výchova. 52(1) 13–23.
ŠAMŠULA, Pavel. 2013. Dvacet let časopisu Výtvarná (Estetická) výchova na Pedagogické fakultě UK v Praze. Výtvarná výchova. 53(1) 1–4.
Pavel Šamšula | Obituary
Abstract: On February 11, 2020, Pavel Šamšula, an important figure in art pedagogy and the head of the Czechoslovak Committee of INSEA from 1985–1990, left us forever. This text is an obituary and offers a look back at the life and work of this theorist of art education and art culture and a well-known author of university study texts, author of textbooks and publications Průvodce výtvarným uměním I. – IV. (Guide to Fine Arts I. –IV.) or Obrazárna v hlavě 1–6. (Gallery in the head 1–6).
Keywords: Pavel Šamšula, obituary, personality of art education, art education
Autorka:
doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D.
KVV PdF Univerzity Palackého v Olomouci
E-mail: petra.sobanova@upol.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
[1] Pomineme-li osobnosti režimem postižené a ty, jež byly pro své protirežimní názory persekvovány a z akademické půdy musely odejít.
[2] Zajímavým svědectvím o fungování tohoto časopisu je Šamšulův článek vydaný u příležitosti dvaceti let trvání časopisu Výtvarná, resp. Estetická výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy; viz Šamšula, 2013.
Jak citovat tento článek:
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2020. Za Pavlem Šamšulou. Kultura, umění a výchova, 8(1) [cit. 2020-11-02]. ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz