Odkaz Škodovy éry | Recenze publikace Dům umění České Budějovice 2014–2025
LANDA, Filip, 2025. Dům umění České Budějovice = The České Budějovice House of Art: 2014–2025. České Budějovice: Karmášek, JKA. ISBN 978-80-87101-95-7.
Koncept knihy: Michal Škoda, Filip Landa
Editor: Filip Landa
Obálka, grafická úprava a sazba: Zuzana Burgrová, Robert V. Novák
Rozměry: 21,5 × 28,5 cm
Počet stran: 365
Náklad: 800 ks
Obr. 1–2 Vnější a vnitřní vizuál publikace Dům umění České Budějovice 2014–2025 (foto David Kadlec)
Galerie současného umění a architektury nebo také zkráceně Dům umění v Českých Budějovicích je významnou kulturní institucí, která zprostředkovává setkávání se současnou uměleckou scénou již přes čtvrt století. Za dobu svého působení se Dům umění zařadil mezi nejvýznamnější tuzemské galerie současného umění a získal výrazný mezinárodní ohlas. V celkovém součtu 234 realizovaných výstav najdeme významná jména jak českých, tak i zahraničních umělců a umělkyň (např. Nahum Tevet, Jongsuk Yoon, Thomas Schütte nebo Tove Storch). Častým aspektem výstav bylo to, že pro mnohé zahraniční osobnosti bylo hostování v Domě umění v Českých Budějovicích premiérou, díky čemuž si galerie vydobyla silné renomé.
O opětovné zprostředkování atmosféry výstav, samotných děl a uměleckých osobností se snaží i nová publikace Dům umění České Budějovice 2014–2025, jejíž koncept je dílem Michala Škody (kurátor galerie) a Filipa Jandy. Nejedná se o první knižní počin, který přibližuje fenomén českobudějovické instituce. Publikace vydaná v roce 2025 plynule navazuje na knihu Dům umění České Budějovice z roku 2014, která zachycuje činnost galerie v rozmezí let 1998 až 2013. Zatímco tento svazek se věnuje vzniku a myšlenkovému konceptu galerie, současná publikace je především retrospektivou ohlížející se za érou již zmíněného kurátora Michala Škody, který sehrál zásadní roli při proměně regionální galerie v instituci s mezinárodním přesahem.
Vydání publikace Dům umění České Budějovice 2014–2025 se odehrálo na pozadí významných institucionálních změn, tedy v období, v němž se pohled odborné veřejnosti na další směřování instituce dostal do napětí s představami zřizovatele. Vše nakonec vyústilo v odchod dlouholetého kurátora Michala Škody. Jak píše Filip Landa hned v úvodním editorialu: „V ideálním světě měla tato kniha vzniknout o tři roky později. Rok 2028 by pro České Budějovice znamenal nejen titul Evropského hlavního města kultury (EHMK), ale i výročí třiceti let od nástupu Michala Škody na pozici kurátora Galerie současného umění a architektury (…). Člověk míní, politická reprezentace mění“. Dům umění České Budějovice 2014–2025 tak ve výsledku představuje nejen završení jedné éry instituce, ale také odkaz osobnosti, která dlouhodobě formovala směřování galerie, a která se aktivně podílela na kultuře města.
Ačkoli publikace vyšla dříve, než bylo původně zamýšleno, nijak to nesnižuje její kvalitu. Již svým rozsahem 356 stran a formátem 21,5 × 28,5 cm působí reprezentativně, přičemž obsahově nabízí mimořádně bohatý materiál. Její koncepce vědomě navazuje na předchozí svazek z roku 2014. V obou případech se čtenář nejprve seznamuje s úvodními texty věnovanými Domu umění, výstavní činnosti či osobnosti kurátora. Následuje chronologický přehled výstav daného období a závěr knihy tvoří rozhovor s Michalem Škodou. Základní koncepce tedy zůstává zachována, současný svazek ji však rozšiřuje o samostatnou kapitolu věnovanou galerijní edukaci a o představení vítězného návrhu rekonstrukce Domu umění.
Obsahová koncepce obou knih tedy zůstává téměř totožná. Grafické řešení se však vydává zcela jiným směrem. Zatímco podoba první publikace z roku 2014, kterou graficky zpracoval Jan Šerých, vychází z loga galerie a využívá střídmou černobílou barevnost doplněnou žlutými akcenty, novější svazek od Zuzany Burgrové a Roberta V. Nováka sází na podstatně odvážnější barevnou koncepci. Ta sice není patrná na první pohled, o to výrazněji se však projevuje při samotném čtení. Dominantní červená barva prostupuje celou publikací – objevuje se jako celostránkový předěl jednotlivých oddílů, proniká do tónování vybraných fotografií nebo typografie. Neplní přitom pouze estetickou funkci, ale stává se důležitým orientačním prvkem, který strukturuje obsah a současně zdůrazňuje významné momenty celé publikace (obr. 1–2). Barevné zpracování tak sice na jednu stranu působí dojmem záměrné optické hry se čtenářem, povzbuzuje nebo zaměřuje jeho pozornost, avšak na straně druhé některým částem ubírá na čitelnosti. Patrné je to především u přehledu výstav s doprovodným textem.
Obr. 3 Grafické zpracování prezentace výstav (foto David Kadlec)
Právě prezentace jednotlivých osobností, které hostovaly v Domě umění, je ústředním oddílem publikace. Každá výstava je čtenáři přiblížena formou celostránkových fotografií, které jsou vždy doplněny základními informacemi (jméno umělce/umělkyně, název výstavy, doba trvání a jméno kurátora/ky) a krátkým textem popisujícím koncept, který byl v galerii představen (obr. 3). U výčtu několika architektonických výstav je přiložen i jejich půdorys, aby si čtenář mohl lépe představit, jak byl prostor galerie dispozičně přeměněn. Sekci výstav uzavírá studio Malý Chmel, jehož prezentace byla posledním kurátorským počinem Michala Škody a zároveň se jednalo o výstavu, která symbolicky odkazovala k doposud nerealizované rekonstrukci Domu umění.
Samotné rekonstrukci je věnován speciální prostor mimo výčet výstav. Přestože publikace představuje návrh rekonstrukce Domu umění prostřednictvím bohatého obrazového materiálu, tak určitým limitem této části je stručnost textového doprovodu (obr. 4–5). Publikaci by prospělo podrobnější představení architektonického záměru, popis plánované vize galerie nebo obrazový doprovod doplněný rozhovorem s autory návrhu. Bylo by namístě tuto část více rozvinout, zvláště pokud se stala velmi diskutovaným tématem (viz spor odborné veřejnosti a zřizovatele) a pokud publikace slouží k záznamu konkrétní doby.
Kromě této části je hlavním přínosem knihy pojednání o edukaci. Toto téma v předchozí publikaci z roku 2014 prakticky chybělo. Aktuální titul tak ukazuje galerii nejen jako výstavní instituci, ale také jako prostor systematického vzdělávání. Čtenář se tak může nejdříve v předposlední části svazku seznámit s historií a vývojem edukace v Domě umění a také s myšlenkovým nastavením edukátorky Šárky Kosové, jejíž dlouholeté působení má pro galerii neméně silný význam jako činnost Michala Škody. Konkrétní doklad vzdělávací činnosti představuje publikace opět formou celostránkových fotografií a popisků přibližujících hlavní myšlenky doprovodných vzdělávacích aktivit (obr. 6). Přehled edukačních programů názorně představuje vzdělávací činnost galerie, zároveň by si však tato tematická oblast zasloužila, stejně jako pojednání o rekonstrukci, větší prostor. Publikaci by navíc obohatilo zařazení ohlasů účastníků edukačních programů či širší veřejnosti.
Obr. 4–5 Vizuál rekonstrukce Domu umění (foto David Kadlec)
Recenzovaná publikace představuje mimořádně zdařilý editorský počin. Nejedná se pouze chronologický přehled výstav. Především nabízí promyšleně vystavěný celek, jehož jednotlivé části na sebe logicky navazují. V první řadě je třeba ocenit obsahové členění, které vědomě navazuje na předchozí titul z roku 2014. Obě knihy se zaměřují na odlišná časová období, společně však vytvářejí ucelený obraz vývoje Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích. Tato provázanost je logickým autorským záměrem, zároveň však může být pro čtenáře, kteří se s historií Domu umění setkávají poprvé, do určité míry limitující. Publikace z roku 2025 totiž předpokládá alespoň základní obeznámenost s vývojem instituce a bez znalosti předchozího svazku mohou některé širší souvislosti zůstat upozaděny. Naopak čtenářům, kteří první publikaci znají, nabízí plnohodnotnou bilanci sledovaného období. Ostatně na tuto skutečnost upozorňují i samotní autoři v úvodu knihy.
Obr. 6 Prezentace edukačních programů (foto David Kadlec)
Po vizuální stránce recenzovaný titul vyniká kvalitním grafickým zpracováním a odvahou autorů využít výrazné barevnosti, která má však své limity v oblasti čitelnosti. Na čem publikace rozhodně nešetří, je kvalitní fotodokumentace, které je věnován velký prostor, díky čemuž je možné se do atmosféry výstav znovu ponořit. Dvojjazyčné zpracování je další z předností. Zařazení anglického překladu bezprostředně za český text rozšiřuje okruh potenciálních čtenářů a odpovídá mezinárodnímu charakteru činnosti Domu umění. Příjemným detailem jsou i citace na deskách publikace od několika vystavujících, kteří se vyjadřují ke zkušenosti s Domem umění. Lze pouze litovat, že vedle výpovědí vystavujících umělců nedostali prostor také zástupci veřejnosti, kteří se prostřednictvím veřejné sbírky na vydání publikace významně podíleli nebo mají obecně s Domem umění užší vztah. Součástí obsahu tak mohlo být i obohacení o citace například učitelů a učitelek, kteří se zúčastnili edukačních programů nebo reakce běžných návštěvníků výstav.
I přes uvedené dílčí výhrady představuje publikace hodnotný příspěvek k dokumentaci novodobých dějin Galerie současného umění a architektury v Českých Budějovicích. Nejenže systematicky mapuje jedenáctileté období její výstavní činnosti, ale současně zachycuje závěr významné kurátorské etapy, která výrazně ovlivnila postavení instituce na české i mezinárodní umělecké scéně.
Autor:
Mgr. David Kadlec
Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: david.kadlec01@upol.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
KADLEC, David. 2026. Odkaz Škodovy éry | Recenze publikace Dům umění České Budějovice 2014–2025. Kultura, umění a výchova, 14(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz
