Maria Antoniuk | Nic není takové, jak se jeví
- Be_on the Screen
- 11. 5.
- Minut čtení: 1
Aktualizováno: 14. 5.
Nic není takové, jak se jeví | programované dílo
Maria Antoniuk | 14 let
Pod vedením Šárky Muchové | ZŠ Trávníky v Otrokovicích
Digitální technologie zde není pouze nástrojem, ale médiem výtvarného myšlení.
Dílo vzniklo v rámci školního Týdne wellbeingu jako propojení výuky informatiky a výtvarné výchovy. Východiskem byla představa, že za každým viditelným dějem se odehrává skrytý proces, který běžně nevnímáme. Žáci si představovali, co se může dít „v pozadí“ reality.
Inspirací se stal pohyb molekul – jejich zdánlivě chaotické a nepředvídatelné chování. K vizualizaci tohoto principu bylo zvoleno programové prostředí Scratch, ve kterém lze jednotlivé objekty (zde chápané jako molekuly) programovat. Každý kruh byl naprogramován tak, aby se pohyboval a současně za sebou zanechával barevnou stopu. Ta zaznamenává proces, který není v daném okamžiku přímo viditelný.
Výsledná kresba vzniká postupně jako vrstva těchto stop a její struktura se plně odkryje až v závěru, kdy „molekuly“ zmizí. Divák tak sleduje děj, který se zpočátku jeví jako náhodný, ale zpětně se ukazuje jako uspořádaný.
Veškerý výběr barev i způsob jejich proměny je předem naprogramován. Přesto celek působí jako spontánní a náhodný. Práce tak tematizuje vztah mezi náhodou a algoritmem, mezi tím, co se jeví jako nahodilé, a tím, co je ve skutečnosti řízené.
Název Nic není takové, jak se jeví odkazuje právě k tomuto posunu vnímání – k okamžiku, kdy se divákovi odhalí, že to, co považoval za náhodu, má skrytou strukturu.
Digitální technologie zde není pouze nástrojem, ale médiem výtvarného myšlení. Programování se stává prostředkem, jak zobrazit procesy, které nejsou na první pohled viditelné. Digitální technologie zde není pouze nástrojem, ale médiem výtvarného myšlení.
