Obnovení činnosti České sekce INSEA
Lucie Tikalová
Editorial

Obnovení činnosti České sekce INSEA

Vstupní text tohoto čísla z pera naší spolupracovnice Lucie Tikalové informuje o chystané konferenci, jež se uskuteční ve dnech 1. – 2. prosince 2015 se v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci pod názvem Současný stav a perspektivy výtvarné výchovy – reflexe kurikulárních dokumentů pro všeobecné vzdělávání. Přínos této konference netkví pouze v setkání odborníků z oblasti výtvarné výchovy a ve vzájemné výměně profesních zkušeností. Cílem konference je obnovení činnosti České sekce INSEA a zahájení nové éry jejího fungování. Autorka se zamýšlí nad smyslem organizace a krátce referuje rovněž o obsahu nového čísla.
Muzejní pedagogové inspirují budoucí učitele:  Podpora pedagogického růstu studentů učitelství prostřednictvím spolupráce mezi sektorem počátečního pedagogického vzdělávání a kulturními institucemi
Philip Stephenson
Metodická studie

Muzejní pedagogové inspirují budoucí učitele: Podpora pedagogického růstu studentů učitelství prostřednictvím spolupráce mezi sektorem počátečního pedagogického vzdělávání a kulturními institucemi

University of Cambridge spolupracuje s několika akademickými muzei, která se jí rovnají velikostí i významem. Klíčovým prvkem pedagogických praxí realizovaných v univerzitních muzeích je rozvoj takových strategií, které budoucí učitele přesvědčí o tom, jak je důležité zahrnout alternativní prostředí muzea do výuky. Za uplynulé desetiletí vzniklo mnoho úspěšných iniciativ, díky nimž mají studenti připravující se na budoucí povolání učitele na základních školách možnost vyzkoušet si práci po boku muzejních pedagogů. Studenti tak získávají jasnou představu o efektivnosti výuky využívající autentických předmětů. Didaktické metody, které mají studenti možnost poznat v praxi a které vycházejí ze sociálního konstruktivismu, zdůrazňují především podporování účasti žáků na dialogu. Cílem příspěvku je vysvětlit přínos spolupráce muzeí s pedagogickými fakultami, jenž je doložen praktickou ukázkou partnerství mezi Národní galerií v Londýně, Fitzwilliamovým muzeem v Cambridge a Pedagogickou fakultou University of Cambridge.
Proces vzniku doprovodného edukačního programu jako důvod spolupráce – reflexe dotazníkového šetření
Soňa Mertová
Proces vzniku doprovodného edukačního programu jako důvod spolupráce – reflexe dotazníkového šetření
Pavla Vykoupilová
Empirická studie

Proces vzniku doprovodného edukačního programu jako důvod spolupráce – reflexe dotazníkového šetření

Zprostředkování edukačního obsahu muzejních sbírek je jedním ze základních úkolů muzeí. Kvalita transmise tohoto obsahu směrem k návštěvníkovi by měla být, mimo jiné, zaručena účinnou mezioborovou spoluprací muzejního pedagoga s muzejními kurátory jako autory výstav či expozic. Dotazníkovým výzkumným šetřením jsme mezi muzejními pedagogy zjišťovali, jak vnímají realitu mezioborové spolupráce. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno kvalitativní metodou.
Muzejní pedagogika rozvíjející vztah k umění u dětí základních škol
Matjaž Duh
Teoretická studie

Muzejní pedagogika rozvíjející vztah k umění u dětí základních škol

Muzejní a galerijní instituce představují autentické prostředí pro umění a umožňují hlubší prožitek z uměleckého díla. Role muzejního pedagoga se netýká pouze klasifikování, vedení a vystavování uměleckých sbírek, ale zahrnuje především přípravu přínosných vzdělávacích programů. Jejich příprava je založena na rozvíjení a ověřování moderních didaktických metod, jež vedou účastníky vzdělávacího procesu k vybudování kladného vztahu k umění a jeho hlubšímu porozumění. Autentické prožitky vyvolané uměleckými díly bychom však měli zažívat i mimo prostory galerie. Moderní informační a komunikační technologie umožňují rychlý přístup k uměleckým dílům i ve školách a tak vybízejí k okamžitému pedagogickému využití. Školní osnovy pro výtvarnou výchovu tyto možnosti zohledňují a vybízejí k tomu, aby se žáci vedle svého tvořivého projevu aktivně zapojili do vnímání a přijímání uměleckých děl, tedy do procesu porozumění umění.
Estetická recepcia pravekých artefaktov a otázka ich didaktického uchopenia a prezentácie
Lukáš Makky
Teoretická studie

Estetická recepcia pravekých artefaktov a otázka ich didaktického uchopenia a prezentácie

Múzeum predstavuje priestor, kde prichádza recipient v pravom slova zmysle do interakcie s exponátmi. Nastáva estetická situácia a skúsenosť, ktorá je výsledkom ich recepcie. Môže mať rôzne (často netušené) nuansy a didaktické dimenzie. Zaujímavá situácia nastáva pri prezentovaní pravekých a rano-historických artefaktov. Recipient k ním pristupuje s akýmsi rešpektom a opatrnosťou, ktorá azda pramení z ich veku a možnej a často prezentovanej „krehkosti“. Cieľom predkladaného príspevku je popísať kľúčové problémy vystavovania a prezentácie pravekých artefaktov v múzeách a poukázať na zmenu estetických vlastností a estetickej pôsobnosti artefaktov v závislosti od výstavného priestoru. Rovnako lákavo pôsobí možnosť pedagogického pôsobenia na recipientov, a to rôznym spôsobom koncipovania výstavy. Praveké artefakty vždy predstavovali a vždy budú predstavovať isté špecifikum nielen v bádaní, ale aj v recepcii ako takej a budú zastávať osobité postavenie medzi exponátmi vo všeobecnosti, či už z pedagogického, alebo estetického hľadiska.
Uplatnění narativnosti v muzejních expozicích aneb dotýkat se bytí prostřednictvím příběhu
Petra Šobáňová
Teoretická studie

Uplatnění narativnosti v muzejních expozicích aneb dotýkat se bytí prostřednictvím příběhu

Současná muzejní kultura se vyznačuje pluralitou různých přístupů k tvorbě muzejních expozic a výstav. Kromě jasného trendu opouštění formalistických přístupů a jejich nahrazování snahou o kontextualitu můžeme v praxi sledovat také trend narativnosti, tedy podávání tématu skrze příběh a chronologii. Vyprávění příběhů lidí prezentující jejich osobní prožívání události je velmi účinným prostředkem podání tématu a oslovení návštěvníka. Příběh doplněný sbírkovými předměty v roli jeho hmotných svědků dokáže stimulovat emoce návštěvníků a přivést je k propojení prezentovaných událostí s jejich vlastními životy. V expozici slouží sice jako model nějakého obecnějšího jevu, ale zároveň iniciuje hledání smyslu života jednotlivce a utváření jeho osobní identity. Rovněž na úrovni společnosti je příběh důležitým integrujícím elementem. Článek připomíná narativní ustrojení člověka, vymezuje narativnost jako svébytný expoziční přístup, zamýšlí se nad problémem fikčnosti příběhů a prezentuje několik příkladů uplatnění narativnosti v současné muzejní kultuře.
Postavenie galerijnej pedagogiky z pohľadu prípravy absolventov v odbore
Martina Pavlikánová
Empirická studie

Postavenie galerijnej pedagogiky z pohľadu prípravy absolventov v odbore

Príspevok je zameraný na postavenie galerijnej pedagogiky v slovenských kultúrnych inštitúciách a jeho uchopenie v pedagogickom procese. Zameriava sa na obsahovú náplň prípravy absolventov v študijnom odbore učiteľstvo umelecko-výchovných a výchovných predmetov. Múzea a galérie pokrývajú svojimi zbierkami širokú škálu oborov ľudskej kultúry, ktoré je potrebné transformovať do prípravy absolventov v danom odbore a následne do samotnej praxe. Príspevok tak približuje čiastkové výsledky výskumu v danej oblasti a ukážky z pedagogickej praxe, ktorých cieľom bolo inovovať prípravu absolventov v odbore i samotnej praxe v kontexte galerijnej pedagogiky.
Na návštěvě – zprostředkování komunikace v prostoru a čase
Tomáš Drobný
Teoretická studie

Na návštěvě – zprostředkování komunikace v prostoru a čase

Muzejní edukace má kulturní obsah. V odborné literatuře bývá definována jako výchova „k muzeu, muzeem a z muzea vycházející“ a tím se odlišuje od školního vzdělávání. Muzeum je místem poznávání a porozumění, muzejní sbírka je zprostředkovatelem skutečnosti. Muzejní fenomén vzniká z potřeby navázání úzkého vztahu mezi učením a kulturou, který zosobňuje muzejní edukace. Muzejní edukace založená na interpretaci muzejní sbírky a její prezentaci nám umožňuje prostřednictvím kognitivní činnosti orientaci v kulturním kontextu, a tím i v prostoru a čase. Metodické centrum muzejní pedagogiky realizovalo edukační projekt „Vila Tugendhat, jeden dům, jedna rodina, jedno století“, který umožnil poznat nedávnou minulost a porozumět historickým událostem, které se odehrály v tomto domě, a osudům rodiny, která jej zbudovala a vlastnila. Cílem kulturní výchovy v muzeích je získání kulturní gramotnosti, kulturní kompetence jako nezbytného prostředku socializace a enkulturace jednotlivce. Vědomí, že muzea a galerie jsou mimořádně významnými institucemi na poli neformálního vzdělávání a celoživotního učení, vede v posledních letech ke změně přístupu k muzejní prezentaci i muzejní pedagogice a tento proces je nazýván edukační obrat.
Mezi proměnou a stálostí: Edukační programy v sale terreně Arcibiskupského zámku v Kroměříži
Petr Hudec
Metodická studie

Mezi proměnou a stálostí: Edukační programy v sale terreně Arcibiskupského zámku v Kroměříži

Příspěvek seznamuje s možnostmi vzdělávání a výchovy v unikátním prostředí raně barokní saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Pracovníci Národního památkového ústavu připravili v rámci snahy o kvalitní prezentaci tohoto prostoru řadu na sebe navazujících programů. Ty vycházejí vstříc potřebám prakticky všech věkových skupin dětí a mládeže. Pro průlomový způsob prezentace a interpretace prostoru byly zvoleny metody preferované artefiletikou. Těžištěm programů je opětovné vyprávění antických mýtů, které zrcadlí malířská a sochařská výzdoba. Návštěvníci památky zde mohou rozvíjet svoji zkušenost v porozumění tradici.
7. ročník konference Muzeum a škola ve Zlíně aneb Muzeum ve filmu – film v muzeu
Blanka Petráková
Zpráva

7. ročník konference Muzeum a škola ve Zlíně aneb Muzeum ve filmu – film v muzeu

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně pořádá od roku 2003 každý druhý rok mezinárodní konferenci „Muzeum a škola“. Od počátku se setkání ve Zlíně pravidelně účastní i představitelé slovenských muzeí, galerií a dalších vzdělávacích institucí. Sedmý ročník konference, o němž referuje tato zpráva, se uskutečnil ve dnech 18. až 20. března 2015 v budovách továrního areálu 14│15 BAŤŮV INSTITUT.
Pozvánka na výtvarný seminář „Atakující obrazy II Protiútok!“
Jana Randáková
Zpráva

Pozvánka na výtvarný seminář „Atakující obrazy II Protiútok!“

Následující zpráva je pozvánkou na druhý přípravný seminář k Celostátní přehlídce výtvarných prací dětí a mládeže, který se bude konat 19. – 20. 3. 2016 v Centru současného umění DOX v Praze. Seminář je určen výtvarným pedagogům všech typů škol, školských a mimoškolních zařízení, i těm, kteří na prvním přípravném semináři ve Zlíně nebyli. Seminář s názvem „Atakující obrazy II Protiútok!“ organizuje NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Centrem současného umění DOX Praha a NÚV.
Za inspirací do Plzně přijeli edukační pracovníci kultury z celé naší republiky
Kateřina Tomešková
Zpráva

Za inspirací do Plzně přijeli edukační pracovníci kultury z celé naší republiky

Ve dnech 4. až 6. října 2015 se v prostorách Západočeského muzea v Plzni uskutečnila celostátní akce Kolokvium 2015 Různé cesty, stejné cíle. Za organizací třídenního pracovního setkání, o němž referuje tato zpráva, stála Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií ČR a pracovníci zdejšího muzea.
Časopis Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce
Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce
Zpráva

Časopis Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce

Zpráva informuje čtenáře o existenci časopisu Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce, který je nejstarším domácím kontinuálně vycházejícím periodikem s výhradním zaměřením na muzejní a muzeologickou tematiku. Časopis vydávaný Centrem pro prezentaci kulturního dědictví při Národním muzeu vychází již od roku 1963. Inspirací pro toto profesionální muzejnické periodikum jsou jednak obdobné zahraniční časopisy, jednak respekt k více než padesátileté tradici periodika.

logolink EU

design: © tch 2017 | web: © OlomouckéWeby.cz 2017OlomouckéWeby.cz | Tvorba webových stránek, webdesign

ISSN 2336-1824