Kateřina Tomešková
Kateřina Tomešková
Zpráva

V první linii

Kateřina Tomešková

Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské činnosti odehrálo 9.–10. února 2015 v prostorách Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

 

Za současnými snahami odborných pracovníků českých muzeí o pochopení sousloví uvedeného v názvu článku stojí také zájem teoretiků i praktiků z muzejněpedagogické obce. Není to tak dávno, co byl členy výboru Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG ČR v rámci schválené Strategie rozvoje muzejněpedagogické praxe mimo jiné vytýčen záměr – podpořit spolupráci s dalšími muzejními profesemi. Jde o to, podílet se na vytvoření adekvátního komunikačního prostředí, které by bylo otevřené pro pracovníky v tzv. první linii, a to v jakékoliv praktikům dostupné podobě.

S ohledem na uvedenou skutečnost se ve dnech 9.–10. února 2015 v Brně, v prostorách Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU, konalo kolokvium Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG ČR s názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské činnosti. Řadoví členové komise, kteří v prostředí našich muzeí nesou mnohdy plnou zodpovědnost za prezentaci a edukaci vzdělávacích obsahů, si často uvědomují velmi úzký vztah své práce k činnosti muzejních lektorů, průvodců, ev. i pokladních a kustodů. Právě oni jsou zaměstnanci muzeí, s kterými běžný návštěvník přichází nejčastěji do kontaktu. Často se v praxi stává, že právě podle toho, jak tito pracovníci z hlediska profesionálního, ale i lidského na ně působí, vytvoří si jedinec či skupina lidí z řad laické i odborné veřejnosti obraz o konkrétním muzeu. Přestože významu jejich činnosti na půdě našich paměťových a kulturních institucí obecně není dosud věnována dostatečná pozornost, bylo pořadatelům akce od prvopočátku jasné, že profesní roli muzejních pracovníků v první linii nelze brát na lehkou váhu. Z těchto důvodů si organizátoři popisovaného kolokvia už při jeho přípravách stanovili nelehký cíl – ujasnit si v rámci širokého pléna, co vlastně uvedené profese v muzeích dělají, jakou plní roli a jaké problémy aktuálně řeší.

První den kolokvia zahájila svým proslovem předsedkyně komise, Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D., z Muzea Komenského v Přerově. Následovalo přednesení krátkých referátů dvou průvodců z téže instituce, Olgy Haluskové a Jaroslava Chmelaře, kteří ze svého pohledu představili klady a zápory své práce, jak ve vztahu k návštěvníkům, tak ve vztahu k ostatním pracovníkům instituce. Vstupní blok programu uzavřel krátký příspěvek Mgr. Silvie Čermákové z Muzea Vysočiny Jihlava, která promluvila na téma mezioborové spolupráce a participace. K obsahu těchto referátů byl pak vytvořen zvláštní prostor pro započetí diskuse. Dá se říci, že středobodem následující rozpravy byly tři faktory – dostatečná komunikace mezi lidmi, včasný přenos relevantních informací a vzájemný respekt mezi lidmi a jednotlivými muzejními profesemi. Odpolední část programu prezentované akce měla workshopovou podobu. Reflexe vlastního profesního jednání přítomných průvodců vyústila do bohaté debaty k danému tématu, a to napříč muzejními pozicemi. Účastníci kolokvia se rozdělili do skupin, kde si měli připravit odpovědi na zadané otázky. Jednoduše řečeno, měli charakterizovat profesi průvodce a lektora, uvědomit si a pojmenovat její specifika, zamyslet se nad tím, jaké problémy profesionálové v první linii mají. Během diskuse přišli na řadu také konkrétní návrhy, jak by je bylo například možné řešit. Odborným pracovníkům oddělení muzeologie (FF MU v Brně) šlo o to, aby se na formulování odpovědí podíleli sami průvodci a lektoři, například se měli vyjádřit k vymezení charakteristiky svých profesí.

Zpětně lze konstatovat, že účastníci brněnského kolokvia dospěli k názoru, že je jak systémově, tak v prostředích jednotlivých muzeí nezbytné přesně definovat jejich náplně práce a vytýčit profesní kompetence. Bohatá diskuse mezi účastníky akce také proběhla ve chvíli, kdy došlo na připomenutí specifik činnosti pracovníků v první linii s ohledem na jejich postavení v rámci všech muzejních profesí. Zvláštní důraz byl tudíž kladen jak na objasnění významu každé muzejní profese, tak na podporu komunikace mezi jednotlivými muzejníky, o vzájemném respektování procesu i výstupů pracovních činností nemluvě. Na tomto místě se nabízí připomenout pozitivní přínos prezentované akce s ohledem na realizaci rozhovorů, kdy došlo k profesnímu uvědomění si obecného významu úzké spolupráce mezi pracovníky v první linii a muzejními pedagogy. Z výsledků kolokvia stojí mimo jiné za připomenutí názor, že muzejněpedagogičtí pracovníci muzeí by také měli být zapojováni již do počátečních příprav výstav a expozic, aby měli dostatek času naplánovat, zorganizovat a společně začít realizovat doprovodné programy, a to včetně zajištění vybraných muzeálií, substitutů a didaktických pomůcek. Za nejlepší řešení lze považovat situaci, kdy jsou potřeby pro edukaci už zakomponovány do samotné výstavy (jak se běžně děje například v Rakousku nebo Německu). Ruku v ruce s tím má jít směrem k veřejnosti i propagace edukačních aktivit a včasné předávání potřebných informací cílovým skupinám návštěvníků. Účastníci kolokvia z řad lektorů a průvodců došli ke konci prvního dne plného reflektivních rozhovorů k jednoznačnému závěru, že by se měli daleko více, nejlépe průběžně, vzdělávat.

 

V první linii, Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské či

V první linii, Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské či

Obr. 1 a 2 Z dění na kolokviu V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské činnosti, foto: Lenka Mrázová, 2015

 

Druhý den se celý program odehrával v prostorách Muzea města Brna na hradě Špilberk. Prvním bodem byla prohlídka expozice Kasematy. Šlo o názornou ukázku práce průvodce v expozici, která je na pomezí muzejní a památkové specializace. Poté se všichni účastníci kolokvia přesunuli do expozice Od renesance po modernu. Zde se seznámili s obsahem programu pro školy, který připravili posluchači muzeologie ve spolupráci s muzeem v rámci projektu OPVK. Program nebyl prezentován jen teoreticky, ale měl také zkušenostní podobu – aktivity bylo možné si zažít na vlastní kůži. Po skončení programu následovala krátká diskuse se studenty o programu, o jeho přípravě, kladech a záporech jeho realizace, kdy došlo i na cenné připomínky ze strany zkušených profesionálů ve smyslu konstruktivní kritiky. Před rozchodem do domovských muzeí byli přítomní pracovníci prvního styku s veřejností vyzváni k aktivní účasti na závěrečném rozhovoru. Po něm byly paní Mgr. Lenkou Mrázovou stručně shrnuty všechny poznatky, ke kterým se během obou dnů společně dospělo. V úplném závěru pracovního setkání byli účastníci kolokvia (napříč zastoupenými muzejními profesemi) pozváni na další semináře, které připravuje výbor Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG ČR v tomto roce. Zároveň byly také předány základní informace o vybraných akcích pořádaných i jinými komisemi, které mají tu více, tu méně obsahy svých setkání také nasměrovány na kultivaci muzejních profesí, zvláště pak na zdokonalování činnosti „nepedagogických“ pracovníků při styku s širokou veřejností.

Za skvělou organizaci prezentované akce děkujeme především našim kolegyním z komise, Mgr. Lucii Jagošové, Dis., a Mgr. Lence Mrázové, které za účelem podpory konání dalších odborných kroků k profesionalizaci společenství muzejníků také posléze uveřejní z popisované akce vzešlé poznatky ve formě vědeckých výstupů na webových stránkách Oddělení muzeologie a katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Obsah tohoto materiálu bude zájemcům o danou problematiku dostupný také z elektronického prostředí Asociace muzeí a galerií ČR.

 

V první linii, Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské či

V první linii, Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské či

V první linii, Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské či

Obr. 3–5 Program v expozici Od renesance po modernu v Muzeu města Brna na hradě Špilberk, foto: Lenka Mrázová, 2015

 

Autorka:

Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.

předsedkyně Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG ČR

Muzeum Komenského v Přerově

E-mail: tomeskova@prerovmuzeum.cz

 

 

The paper is licensed under a Creative Commons
Attribution Non-Commercial 3.0 License
.

 

Jak citovat tento článek:
TOMEŠKOVÁ, Kateřina. 2015. V první linii. Kultura, umění a výchova, 3(1) [cit. 2015-03-26]. ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=8&clanek=89.
Zobrazit všechny články

design: © tch 2017 | web: © OlomouckéWeby.cz 2017OlomouckéWeby.cz | Tvorba webových stránek, webdesign

ISSN 2336-1824