Editorial

Redaktorka časopisu Jolana Lažová ve svém editorialu otevírá třetí ročník časopisu Kultura, umění a výchova. Informuje čtenáře o obsahu nového čísla a o zařazení časopisu do prestižního Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice.

Artefiletika – příležitost pro expresi v dialogu teorie a praxe

Text ve stručném přehledu objasňuje koncepci artefiletiky jakožto výchovného pojetí, jehož hlavním výchovným nástrojem je spojení expresivní tvorby s reflexí založenou na dialogu. V první části stati jsou vyložena myšlenková východiska a historické podmínky, z nichž koncepce artefiletiky vyrůstala, druhá část se pak zabývá hlavními principy artefiletiky: spojením exprese s reflexí, důrazem na vztah mezi vzdělávací teorií a praxí ve spojení s explanačním pojetím oboru a konečně zkoumáním konceptů a konceptualizace. Třetí část výkladu je věnována analýze klíčových pojmů pro explanaci výchovných procesů v artefiletické praxi, jednak v rámci typologie symbolizace N. Goodmana, jednak v původní artefiletické terminologii tzv. zážitkových komponent. V závěrečné části je objasněno, jak se teoretické konstrukty artefiletiky mohou podílet na zlepšování kvality výuky ve vzdělávací praxi.

Metoda neviditelného divadla a její využitelnost ve výtvarné výchově

Tato metodologická studie se věnuje metodě neviditelného divadla a jejímu zasazení do oblasti výtvarné výchovy. Příspěvek nás nejprve seznámí s kontextem kritického výzkumu, k němuž metoda neviditelného divadla náleží, a poukáže na možnosti využití této metody v artefileticky pojaté výtvarné výchově. Autorka představí příklad aplikace metody v rámci výuky výtvarné výchovy na střední škole gymnaziálního typu v Olomouci. Závěrem bude metoda neviditelného divadla zhodnocena jako vhodný způsob intervence do oblasti rozvoje komunikačních, etických a sociálních kompetencí studentů.

Příspěvek k teoretické analýze referenčního rámce výtvarné a galerijní pedagogiky

Teoretická studie se věnuje didaktickému problému mateřské disciplíny a jejího vztahu k pedagogické praxi, a to v kontextu výtvarné výchovy a vzdělávacích aktivit muzeí umění a galerií. Přináší detailní přehled specifik mateřské disciplíny, kterou je v tomto případě umělecké pole (viz Bourdieu, 2010), tedy výtvarné umění (resp. širší výtvarná kultura) spolu s jeho dějinami a teorií. Studie otevírá dílčí témata, jako je sociální podmíněnost umění, jeho symbolická funkce, smyslová a obsahová rovina a proměnlivý způsob, jakým výtvarné umění přistupuje k reprezentaci skutečnosti. Studie přináší také didaktické posouzení proměn mateřského oboru s ohledem na pedagogickou praxi.

Písňový cyklus Petra Ebena Malé smutky

Příspěvek se věnuje připomínce písňové tvorby Petra Ebena, od jehož narození v roce 2014 uplynulo 85 let. Pozornost je zaměřena na jeden z jeho písňových cyklů – Malé smutky, na slova Zuzany Renčové pro střední hlas a klavír. Jeho jednotlivé písně, Pláč ze spánku, Láska, Chlebové drobky, Dým z cigarety a Smutný den, jsou hudebně analyzovány, a to z hlediska základní charakteristiky, hudební formy, melodiky, harmonie, kinetické složky i dynamiky s cílem přiblížit specifický postup autora při vyjádření nálady jednotlivých písní.

Společenské funkce pomníků

Příspěvek zkoumá funkce pomníkové tvorby ve společenském prostoru. Pomníková tvorba patří pravděpodobně mezi nejčastější výtvarné projevy, se kterými se lze setkat na veřejných prostranstvích. Lze předpokládat, že se tak mimo estetickou hodnotu zároveň stává nositelem různých přidaných významů a funkcí. V návaznosti na článek Reinolda Schmückera, v českém překladu O funkcích umění, usilujeme o teoretické uchopení pomníkové tvorby na základě funkcí definovaných Schmückerem jako tzv. „interní“ a „externí“. Funkce pomníkové tvorby ve společenském prostoru jsou zde zároveň sledovány z pohledu tzv. kolektivní paměti. Stať tak reflektuje zásadní příspěvky Maurice Halbwachse, Jana Assmanna a Pierra Nory k teorii kolektivní paměti, stejně jako navazující studie českých autorů k tomuto tématu. Současně je zohledněna role kolektivní paměti v rámci tzv. historického vědomí. Text si zároveň klade otázku, jaký význam nese kolektivní paměť u pomníkové tvorby v době tzv. posthistorie.

BUKO15 – Slepé skvrny. Mezinárodní kongres Mozarteum Salzburg 2015

Cílem zprávy je informovat o mezinárodním kongresu BUKO15 v rakouském Salcburku, který se konal 13.–15. 2. 2015, a prezentaci projektu Comenius. Pozornost je přitom věnována především obsahu aktuálního odborného diskurzu v německy mluvících zemích. Text je výstupem projektu 538568-LLP-1-DE-COMENIUS-CMP.

Pozvánka na výtvarný seminář „Atakující obrazy“

Následující zpráva je pozvánkou na seminář určený zejména výtvarným pedagogům. Seminář s názvem „Atakující obrazy“ organizuje NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV), Alternativou – Kulturním institutem Zlín, Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně.

V první linii

Autorka přináší zprávu o kolokviu Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií České republiky, které se pod názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské činnosti odehrálo 9.–10. února 2015 v prostorách Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Přes hranice. Komparativní studie z výtvarného oboru

V následující recenzi se autorka zamýšlí nad knihou Věry Uhl Skřivanové „Pojetí vzdělávacích cílů v ČR a Německu aneb umělecko-pedagogická interpretace kurikulárních dokumentů českých a bavorských gymnázií“.