Péče o paměť

Úvodní text jarního čísla našeho časopisu se zamýšlí nad tématy, která přinášejí autoři jednotlivých článků: nad důležitostí tradice a potřebou kontinuity, péčí o společenskou paměť a odpovědností za odkaz našich předků. Dílčí otázkou, která se vynořuje mezi řádky hned několika článků, je ambivalentní role obrazové reprodukce. Na jedné straně umožnil nástup kvalitních reprodukcí značné rozšíření možností edukační činnosti s výtvarným dílem nebo jiným artefaktem. Na druhé straně se příliš často a automaticky spokojujeme s reprodukcí málo kvalitní nebo přímo zavádějící a nejsme důslední v ověřování zdrojů obrazového materiálu. Potenciál reprodukce může být nedocenitelný, ale nelze na ni spoléhat jako na jediný zdroj poznání. Velká část článků tohoto čísla se týká muzejní a galerijní pedagogiky nebo ochrany kulturního dědictví a paměti uchovávané v hmotných předmětech minulosti. Stranou nezůstávají ani dílčí podoblasti tohoto širokého tématu, jako je lidová kultura nebo architektura a její detail.

Ochrana kultúrneho dedičstva ako kurikulárny problém študijnej disciplíny a školského predmetu umenie a kultúra

V príspevku sumarizujeme modely výchovy k ochrane hmotného i nehmotného kultúrneho dedičstva realizované na Filozofickej fakulte v Prešove v rámci obsahu vzdelávania učiteľov estetickej výchovy. Kurikulárny problém analyzujeme aj z hľadiska vzájomných tematických súvislostí študijnej disciplíny a školského predmetu umenie a kultúra (predtým estetická výchova). Táto štúdia bola vytvorená realizáciou projektu Dovybavenie a rozšírenie lingvokulturologického a prekladateľsko-tlmočníckeho centra na základe podpory operačného programu Výskum a vývoj financovaného z Európskeho fondu regionálneho rozvoja.

Osvetová funkcia reprodukcie – vnímanie originálu a jeho podmienenosť reprodukciou umeleckého diela

Témou príspevku je rastúca (s)potreba obrazových reprodukcií umeleckých diel a ich vplyvy na svet umenia. Po stručnom predstavení vývoja reprodukcie v súvislosti s dopytom po tomto druhu informácií sa detailnejšie obrátime k reflexii reprodukčných technológií založených na fotografii a hodnoteniu ich vplyvu vo vzťahu k recepcii umeleckého diela. Súčasná záplava nášho vizuálneho prostredia reprodukciami rôznej kvality vplýva nielen na naše vnímanie umenia, ale i na samotnú ďalšiu tvorbu a hodnotu diela ako takú. Pod vplyvom množiacich sa fotografických reprodukcií umeleckých diel tak dochádza k fenoménom významne ovplyvňujúcim našu kultúru: k demokratizácii umenia, k intelektualizácii nášho vzťahu k umeniu a rozvoju disciplíny dejín umenia, k objavu fenoménu „štýl“, reprodukované diela pritom zjednocuje „štýl reprodukcie“, ktorý vplýva i na rozvoj tzv. informačnej spoločnosti. V závere poukážeme na možnosti, ako pritiahnuť diváka opäť k originálu a zatraktívniť ho prostredníctvom použitia jeho reprodukcie.

Téma výchovy umením k umeniu ako neexistujúci problém

Príspevok reflektuje súvislosti medzi umením a vzdelávaním ako relácie vzájomne sa determinujúcich sfér kultúrneho praktizovania. Autorka si ich všíma hlavne cez sociálny aspekt a poukazuje na príčiny, ktoré znemožňovali, aby sa vo formálnom všeobecnom vzdelávaní mohla etablovať edukácia umením k umeniu. Poukazuje na to, že takto cielená edukácia sa mohla udomácniť len v neformálnom vzdelávaní: v oblasti galerijnej edukácie. Zároveň však poukazuje aj na isté trendy v galerijno-edukačnej praxi a ich riziká, ktoré jej zmysel (poslanie) ohrozujú, či priamo negujú.

Spolupráca školy a múzea z pohľadu učiteľov primárneho vzdelávania

Pri rozvíjaní kultúrnej gramotnosti je v dnešnej dobe potrebné hľadať nové stratégie vzájomnej spolupráce múzea so školou. Jednou z možností je efektívna spolupráca pri prepájaní programov múzeí so školským vzdelávacím programom jednotlivých škôl. Vzdelávacie aktivity ponúkajú viaceré slovenské múzeá a galérie. Príspevok prináša výsledky prieskumu zameraného na zisťovanie spolupráce základných škôl s múzeom a galériou v Ružomberku. Prieskumnú vzorku tvorili učitelia primárneho vzdelávania z mestských i vidieckych základných škôl v okrese Ružomberok. Výsledky prieskumu prezentujú aktuálny stav návštevnosti múzea a galérie zo strany škôl, dôvody ich nenavštevovania, zdroj informovanosti o programoch múzea a galérie. Z ponúkaných programov bol najväčší záujem zo strany učiteľov práve o tvorivé dielne.

Kulturní dědictví a paměťové instituce z pohledu muzejní pedagogiky

Příspěvek je zaměřen na mezioborové vztahy muzejní pedagogiky a dalších oblastí ochrany kulturního dědictví a obhajobu školní výuky dějin. Muzejní pedagogika zprostředkovává přístup ke kulturnímu dědictví veřejnosti v rovině neformálního učení. Ve svém úsilí se v mnohém setkává s cíli školního vzdělávání. Zejména rozvíjí znalosti historie a předmětů estetické výchovy. Častou překážkou docenění významu dědictví minulosti je iluze diskontinuity. Muzejní edukace je u nás dosud spojována téměř výhradně jen s prostředím muzeí a galerií. Má však shodná východiska a cíle s ochranou kulturního dědictví zajišťovanou i jinými subjekty. Patří mezi ně památková péče. Odborná východiska památkové péče mohou na jedné straně metodicky obohatit a pomoci rozvíjet muzejní pedagogiku a na straně druhé naopak muzejní pedagogika může napomoci prezentaci kulturního dědictví v celé jeho šíři.

Aktuálne hodnoty ľudovej kultúry vo vzdelávaní

Predkladaný príspevok približuje inovatívny prístup kreatívneho rozvíjania výtvarného myslenia, cítenia a tvorivosti žiakov na hodinách výtvarnej edukácie v sekundárnom stupni vzdelávania. Predstavujeme formu inovačno-tvorivej výtvarnej edukácie zameranej na inšpiračné súvislosti spojené s ľudovým umením, muzeálnou pedagogikou, prepojených s realizáciu výtvarných produktov – artefaktov, v ktorých sa transformujú prvky umenia, kultúry, tradície, remesla a dizajnu. Priestor pre podrobnejšie preskúmanie možností tejto edukačnej problematiky sme našli na stredných školách s výtvarnou orientáciou v špecifickej skupine študijných odborov 82 Umenie a umeleckoremeselná tvorba.

Výtvarné aspekty detailu v architektuře

Architektura je nedílnou součástí (nejen) vizuálního světa a lidské existence. Její pozice se rozpíná mezi funkcí utilitární a uměleckou. Jaké však jsou její specifické vlastnosti, které ji spojují s výtvarnou kulturou? Je současná architektura vizuálně a prožitkově inspirativní? Jestliže můžeme říci, že každý obraz obsahuje charakteristický rukopis malíře, lze také konstatovat, že každá kvalitní stavba v sobě nese pečeť autora ve formě specifické práce s detailem, který je rovněž osobitou signaturou umělce. Příspěvek dále rozvíjí úvahu nad tím, jakou úlohu hraje fotografie ve vnímání architektonického detailu a jak může být jejím prostřednictvím zprostředkována moderní architektura žákům ve školách. S architektonickým detailem je zacházeno jako s výtvarným jazykem a současně médiem, jež skýtá řadu alternativ, ale které doposud nenalezlo své plné využití.