Ostrov zítřejšího dne
Petra Šobáňová
Editorial

Ostrov zítřejšího dne

Článek z pera vedoucí redaktorky objasňuje obsahové zaměření nově vznikajícího časopisu Kultura, umění a výchova a představuje čtenářům první číslo tohoto periodika vycházejícího na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Tvorba jako způsob poznávání ve výtvarné výchově
Jan Slavík
Teoretická studie

Tvorba jako způsob poznávání ve výtvarné výchově

Stať se věnuje expresivní tvorbě jako předmětu výzkumu a teorie ve výtvarné výchově v kontextu jiných expresivních oborů. Usiluje o širší didaktické zobecnění, které dovoluje promýšlet interdisciplinární vztahy jak mezi různými přístupy na poli expresivních disciplín, tak vůči jiným vzdělávacím oblastem. Argumentace v textu je založena na předpokladu, že žáci v průběhu řešení tvůrčí úlohy konstruují obsah svého učení jako prostředek rozvoje svých dispozic. Explanace jsou odvozeny z teorie konceptové integrace (Turner & Fauconier, 2002) a z Goodmanova analytického přístupu k expresivní symbolizaci.
Jak „zabít“ tvořivost ve výtvarné výchově
Kateřina Štěpánková
Empirická studie

Jak „zabít“ tvořivost ve výtvarné výchově

Příspěvek se zabývá vnějšími faktory ovlivňujícími tvořivost ve výtvarném vzdělávání na primárním a preprimárním stupni. Popisuje vybrané situace, které brání rozvoji tvořivosti, nebo ji ve výsledku dokonce snižují. Příspěvek se ve svých závěrech opírá o obsahovou analýzu souboru 3800 kreseb a maleb hodnocených v rámci výtvarné soutěže MŠ a o didaktické přípravy na hodiny výtvarné výchovy studentů učitelství 1. stupně ZŠ. Výstupem je popis pěti skupin nejzávažnějších didaktických chyb ve vztahu k rozvoji tvořivosti žáka.
Výtvarné projevy dětí, dospívajících a studentů v roce 2013
Hana Stehlíková Babyrádová
Teoretická studie

Výtvarné projevy dětí, dospívajících a studentů v roce 2013

Příspěvek pojednává o vybraných aspektech současného stavu výtvarného projevu dětí, dospívajících a studentů ve škole i mimo školu. Autorka se zabývá otázkou přetrvávání analogie mezi výtvarným vyjadřováním umělců a dětí, analyzuje role expresivity a sociability, věnuje se kontextu uplatňování výtvarného jazyka v sebevyjádření a v komunikaci a zaměřuje se na odůvodnění nadčasového významu expresivních výtvarných projevů ve výtvarné edukaci. V závěru se zabývá otázkou překrývání uměleckých a profánních projevů nacházejících se na pomezí umění, komunikace, kultury a výchovy v kontextu současných umělecko-pedagogických projektů.
Dívať sa, diviť sa, rozumieť? Obsah a odraz umenia vo vzdelávaní
Martina Pavlikánová
Teoretická studie

Dívať sa, diviť sa, rozumieť? Obsah a odraz umenia vo vzdelávaní

Akú úlohu zohráva v živote človeka umenie a kultúra? Aké obsahy sú dnes v umení prezentované? Aký je ich odraz vo výtvarnej výchove a vo vzdelávaní? Predkladaný príspevok je štúdiou, ktorá sa zamýšľa nad danými otázkami a nad úlohou umenia a kultúry vo výchovno-vzdelávacom procese. Poukazuje na významnú úlohu umenia pri vytváraní identity jedinca i celej spoločnosti. Jednou z ciest v oblasti vzdelávania v umení a umením je prepojenie školskej výtvarnej výchovy s galerijnou pedagogikou a bežným životom, čo si vyžaduje aj odbornú pripravenosť v odbore múzejná / galerijná pedagogika, ale aj v odbornej príprave pedagógov výtvarnej výchovy.
Didaktika výtvarného umenia a výchova
Ján Husár
Teoretická studie

Didaktika výtvarného umenia a výchova

Postavenie didaktiky výtvarného umenia v systéme pedagogických vied ovplyvňuje viacero faktorov a názory na jej špecifické úlohy vo výchove a vzdelávaní sú podmienené vývojom názorov na jej predmet, úlohy a ciele. Autor sa v príspevku zaoberá vývojovými tendenciami, súčasnými názormi na chápanie podstaty didaktiky výtvarného umenia a jej aplikačnými oblasťami.
Oborové kompetence výtvarné výchovy v diskurzu německy mluvících zemí
Věra Uhl Skřivanová
Přehledová studie

Oborové kompetence výtvarné výchovy v diskurzu německy mluvících zemí

Příspěvek se zabývá soudobými vzdělávacími cíli, šancemi a charakteristikami pedagogiky umění v německy mluvících zemích, orientovanými ve smyslu dosahování kompetencí, a přínosem oboru ke všeobecnému vzdělávání. Rozvíjí českou terminologii v oblasti oborových kompetencí výtvarné výchovy. Do centra pozornosti staví především soudobý rakouský oborový diskurz v oblasti kurikulárních studií. Přináší informace o návrhu oborového standardu pracovní skupinou gymnaziálních učitelů a informace o reakci rakouských univerzit. Dále se věnuje paralelně probíhající diskuzi o nové maturitní zkoušce z VV na gymnáziích, tedy o možnosti prověřování oborových kompetencí. Na základě empirického předvýzkumu na rakouských gymnáziích přináší první výsledky kvalitativní analýzy vzdělávacího obsahu pozorovaného vyučování.
Předmět Umění v kurikulu Ontaria a standardizace jeho tematického okruhu Vizuální umění
Markéta Pastorová Jan Maršák
Přehledová studie

Předmět Umění v kurikulu Ontaria a standardizace jeho tematického okruhu Vizuální umění

V souvislosti s přípravou standardů pro všechny vzdělávací obory základního vzdělávání v ČR se analyzují také vhodné příklady standardizace vzdělávacího obsahu v zahraničí. Jednou z často uváděných zemí je z tohoto pohledu Kanada, a konkrétně její provincie Ontario. Příspěvek nejprve analyzuje celkovou koncepci ontarijského kurikulárního dokumentu pro základní vzdělávání. Následně se pak zaměřuje na koncepci předmětu Umění z tohoto dokumentu a na ukázky standardizace vzdělávacího obsahu tematického okruhu Vizuální umění, který je jednou ze součástí předmětu Umění.

logolink EU

design: © tch 2017 | web: © OlomouckéWeby.cz 2017OlomouckéWeby.cz | Tvorba webových stránek, webdesign

ISSN 2336-1824