Napětí mezi uměním a vědou, mezi jejich odlišnými cíli a metodami je plodné prostředí duchovních hodnot společnosti. Není tomu tak, že věda je přesná a proto nudná a umění vágní a proto zábavné. Přesnost vyjádření vzorce a přesnost vyjádření metafory jsou dva výsledky duchovního úsilí člověka a vznikají tak dvě odlišné verze světa. Oba obory tedy nějak zprostředkovávají přístup ke skutečnosti, ale liší se svými cíli, metodami a výkladovými oblastmi. Abychom otevřeli otázku kvality díla, je nutné oddělovat teoretický svět vědy i fikční svět umění od nějak se nám dávajícího přirozeného světa. Obě disciplíny přirozený svět různě vysvětlují a tím i tvoří (Goodmanovo „worldmaking“), ale nejsou jím. Proto ani vědě, ani umění nelze porozumět a určit kvalitu díla pouze smyslovou zkušeností, ale jenom prostřednictvím významového interpretování jeho obsahu. Obsah je nesen koncepcí díla a nikdy není libovolný. Text srovnává dva soudobé autory, uvažuje o koncepci, způsobu média, expresi a kvalitě jejich díla, obecněji se zamýšlí nad médii a nad jejich vlivem na kvalitu díla.