Globální narativy ve výtvarné výchově

English version below Text vedoucí redaktorky Petry Šobáňové je úvodem k monotematickému číslu časopisu Kultura, umění a výchova, kterým se periodikum zapojuje do projektu iniciovaného editory časopisu Journal of Cultural Research in Art Education Karen Hutzelovou a Ryanem Shinem. Ideou zmíněného projektu je vzájemné sdílení obsahu článků (formou rozšířených abstraktů) zapojených periodik, které by se v určeném období roku 2018 týkaly společného tématu globálních narativů ve výtvarné výchově. Iniciátoři projektu si podle svých slov uvědomují určitou izolaci, která mezi odborníky z různých zemí panuje i v době Open Access formátů publikací – izolaci plynoucí z jazykové bariéry a ze skutečnosti, že značný objem oborového vědění je publikován v národních jazycích a je tak většině nedostupný. Záměrem projektu je propojit se alespoň v daném případě a sdílet v síti zapojených periodik abstrakty publikovaných studií na zadané téma.

Interkulturní odpověď výtvarné výchovy na éru morální paniky

Anti-imigrační rétorika jednou z částí dnešního globálního narativu rasismu a xenofobie, který má své historické kořeny v evropském kolonialismu a eurocentrismu. V tomto textu jde v prvé části o to sledovat základní kontury tvorby interpretace uprchlické krize a některých jejich konotací provázaných s mechanismem tzv. morální paniky, která může být vhodným nástrojem k pojmenování a vysvětlení velké části stereotypních a dezinformačních vyobrazení uprchlické krize a tematiky migrace v posledních letech a z nich vyplývajících důsledků. Ve druhé části příspěvku bude pozornost zaměřena obecně na interkulturní edukaci a především na předmět výtvarné výchovy, pro který může být globální narativ rasismu a xenofobie podstatným tématem a výzvou ke kritickému zpracování. Zároveň budou představeny a analyzovány dva vzdělávací projekty Národní galerie a centra současného umění DOX, které byly připraveny jako doprovodný program k výstavám multimediálních umělců Aj Wej-weje a Daniela Pešty.

Softwarové umění jako alternativní přístup k reflexi a užití digitálních médií ve výuce výtvarné výchovy

Cílem tohoto textu je představení a kritické zhodnocení signifikantního, přestože na první pohled ne zcela zjevného globálního narativu v oblasti výtvarné výchovy, který je spjat s digitálními technologiemi. Sousloví globální narativ je zde užíváno pro označení korpusu teoretických textů a výroků, které konstruují specifický narativ týkající se role digitálních technologií ve výtvarné výchově a definují možné způsoby jejich užití. Právě samozřejmá přítomnost těchto technologií v naší současné kultuře je důvodem proč následující narativ může lehce uniknout naší pozornosti. Aby bylo možné odkrýt jeho kontury, je nutné zaměřit se na kritické zhodnocení fenoménu, který natrvalo zakotvil v našich životech a signifikantně je ovlivnil – softwaru.

Interpretace globálních narativů – hledisko objektivizující a hledisko subjektivní

Text se zabývá interpretací díla Juliana Rosefeldta Asylum. Uvažuje o způsobu výstavby díla, o druhu dosahované exprese. Používá metodu konceptové analýzy (Slavík, Dytrtová, Fulková, 2010). Ukazuje aktuálnost a účinnost globálních narativů a vytváří jejich analýzou cestu k jejich edukaci. Klade si otázky: Jak se uskutečňuje symbolizace? Jak se proměňuje sám interpretující a tvořící subjekt? Proto si text všímá zejména způsobu medializace díla, o kterém uvažuje v alteracích ko-textových a kontextových proměnných. Bedlivě sleduje expresivní proměny zakotvené v sociálním a kulturním kontextu. Edukační úkoly, které z úvah vyplývají, nastavuje jako situace k řešení problému, nikoliv jako napodobování známých strategií. Zajišťuje tak činnostní, poznávací a expresivní charakter této tvořivé disciplíny ve službě vyjádření sice osobního postoje, avšak při reflexi nadosobních témat.

Tvořivost ve výtvarné výchově jako globální narativ

Výtvarná výchova je těsněji než jakýkoli jiný předmět spojena s tvořivostí. Přestože je vyžadováno tvořivé myšlení v celém kurikulu a tvořivost náleží mezi stěžejní cíle vzdělávání, díky kulturní, sociální a historické zkušenosti tvořivost spojujeme především s uměním a výtvarnou oblastí. Tato zkušenost vytváří základ narativu tvořivosti ve výtvarné výchově. Narativy náleží mezi primární zdroje lidského učení, neboť jednoduchým způsobem zprostředkovávají komplexní zkušenosti. Díky značné míře zobecnění však nemusí být vždy přesné či pravdivé. Pokusíme se zde ukázat, že tvořivost nezastupuje pouze originalitu, i že se pojetí tvořivosti ve výtvarné výchově v průběhu 20. století až do současnosti zásadně proměnilo. Prezentované koncepce výtvarného vzdělávání zastupují myšlenkové proudy, které měly pro výtvarnou výchovu zvláštní význam a ovlivnily vzdělávání v oboru. Příspěvek si klade za cíl ukázat proměnu konstruktu, který považujeme za samozřejmý a svázaný s oborem tak těsně, že je často považován za synonymum výtvarné výchovy.

Perception of contemporary art works in art education

Článek s názvem “Vnímání současného umění v uměleckém vzdělávání” představuje výsledky výzkumného projektu uskutečněného na Fakultě vizuálního umění Strzeminského Akademie umění v Lodži pod vedením členů Polského výboru InSEA. Výzkum na téma výtvarná výchova a její role v přípravě na vnímání aktuálních uměleckých projevů byl prezentován na Světovém kongresu InSEA 2017 v Daegu v Jižní Koreji a nyní mají možnost seznámit se s jeho výsledky take čeští čtenáři. K důležitým poznatkům patří např. to, že recepci současného umění lze zintenzivnit prezentací poznatků o uměleckém díle a jeho tvůrci, účelným vyvoláním emoční reakce, tvůrčí verbální a uměleckou aktivací, rozšiřováním vnímání prostřednictvím navazující tvorby nebo využitím nových médií na různých úrovních práce s dětmi.

Artefiletika a podpora dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

Článek je rozdělen do dvou částí. První z nich teoreticky pojednává o vnějších podmínkách, nezbytných pro úspěšné naplnění cílů artefiletiky se zaměřením na předškolní děti ze sociálně vyloučeného prostředí. Artefiletika usiluje o komplexní rozvoj osobnosti dítěte v oblastech sociální, citové a intelektuální, který se uskutečňuje prostřednictvím expresivní tvorby dítěte v rámci výrazové hry a její následné reflexe. Aby tyto aktivity vedly k žádoucímu rozvoji dítěte, musí se dítě během těchto činností cítit bezpečně, být v kontaktu a v souladu se svým prožíváním. Toho lze dosáhnout při splnění podmínek, jež jsou z pohledu Rogerse definovány jako postojové kvality na straně učitele, zahrnující autenticitu pedagoga, jeho schopnost empatie, a bezvýhradnou akceptaci dítěte. Druhou část článku tvoří postřehy z artefiletické činnosti při práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Prohlášení osobností České sekce INSEA k roku 2018

English version below "Nechť je manifestus, tedy zjevné a viditelné, že jsme odhodláni vystupovat aktivně proti všem podobám totality a proti snahám destruovat demokratické uspořádání v naší zemi. Nebuďme lhostejní k projevům nízké kultury společenské diskuse, nebo dokonce k protofašistickým a jiným neblahým společenským tendencím, které dnes můžeme sledovat." Zveřejňujeme Prohlášení osobností a přátel České sekce INSEA, které bylo připraveno u příležitosti významných událostí, jež si připomínáme v roce 2018.

Art & Contemporary Me: Umělecké dílo jako médium utvářející evropskou identitu

Článek lektorky Muzea umění Olomouc představuje projekt Art & Contemporary Me: Umělecké dílo jako médium utvářející evropskou identitu, na jehož realizaci se významnou měrou podílí edukační oddělení muzea. Projekt, na kterém spolupracuje Muzeum umění Olomouc s Galerií mesta Bratislavy, Mezinárodním centrem kultury Krakov a Muzeem Janus Pannonius v Pecsi, uspěl v dotačním programu Kreativní Evropa – Kultura a zahrnuje řadu aktivit.

Sdílená imaginace | 16. celostátní přehlídka výtvarných prací dětí a mládeže, Zlín 2019

Článek je pozvánkou na 16. celostátní přehlídku výtvarných prací dětí a mládeže, jež se uskuteční pod názvem Sdílená imaginace v roce 2019 ve Zlíně. Pedagogové různých typů škol a zařízení jsou zváni k účasti Srdečně vás zveme k účasti na tradiční přehlídce, jež se tentokrát koná u příležitosti 59. ročníku Zlínského filmového festivalu 2019.

Zprávy z Asociace výtvarných pedagogů

Článek přináší zprávy z dění v Asociaci výtvarných pedagogů, zejména informuje o semináři, který se uskutečnil v září 2018 v Praze konal a kterého se zúčastnilo přes 50 účastníků-pedagogů ze základních, středních a základních uměleckých škol i středisek volnočasových aktivit z celé republiky. Program akce byl opět velmi pestrý: účastníci měli možnost vyslechnout přednášky odborníků, prohlédli si výstavu španělského architekta, inženýra a umělce Santiaga Calatravy a zúčastnili se workshopu vedeného lektorským oddělením GHMP v čele s Mgr. Lucií Haškovcovou.