Text se zabývá interpretací díla Juliana Rosefeldta Asylum. Uvažuje o způsobu výstavby díla, o druhu dosahované exprese. Používá metodu konceptové analýzy (Slavík, Dytrtová, Fulková, 2010). Ukazuje aktuálnost a účinnost globálních narativů a vytváří jejich analýzou cestu k jejich edukaci. Klade si otázky: Jak se uskutečňuje symbolizace? Jak se proměňuje sám interpretující a tvořící subjekt? Proto si text všímá zejména způsobu medializace díla, o kterém uvažuje v alteracích ko-textových a kontextových proměnných. Bedlivě sleduje expresivní proměny zakotvené v sociálním a kulturním kontextu. Edukační úkoly, které z úvah vyplývají, nastavuje jako situace k řešení problému, nikoliv jako napodobování známých strategií. Zajišťuje tak činnostní, poznávací a expresivní charakter této tvořivé disciplíny ve službě vyjádření sice osobního postoje, avšak při reflexi nadosobních témat.