Inkluze a interakce jako cesty k porozumění

Editorial naší spolupracovnice Evy Směšné představuje obsah nového čísla časopisu Kultura, umění a výchova a upozorňuje na široké spektrum jeho záběru. Spolu s autory se můžeme hlouběji zamyslet nad aktuálním tématem inkluze, část studií se týká teorie umění. Číslo je bohaté rovněž na zprávy a recenze.

Interakce pozorování: umělecké dílo současnosti v sakrálním prostoru

V prostorech církevních staveb v České republice se stále častěji setkáváme s díly současných umělců, jež svou podobou „překvapují“ jak laickou veřejnost, tak teoretiky umění. Chrám není pro prezentaci umění „neutrálním“ prostorem, neboť primárně stále slouží náboženským praktikám, věřícím a kultu. Současný umělecký objekt zasahuje jak do jeho fyzické, tak symbolické složky, řízených řadou pravidel. Studie se soustředí na vizuální intervence typu site specific; respektive na uměleckohistorickou analýzu vybraných příkladů zapojení současného umění do sakrální barokní architektury českých zemí. Výzkum interakce, která nastává mezi aktuální uměleckou tvorbou a chrámovým prostorem klade především značné nároky na volbu vhodné metodologie. Předkládaná studie se proto zamýšlí také nad tím, jak k interpretaci projevů současného umění v církevním prostoru přistupovat.

Nový hedonizmus a morálna neutralita vo vizuálnom umení: vývoj diskurzu o fenoméne gýča

Cieľom štúdie je trasovanie vývojovej línie uvažovania o fenoméne gýča z hľadiska súčasných pozícií teoretického reflektovania umenia, v ktorých sa objavujú pokusy o uznanie tohto fenoménu ako eticky neutrálnej kvality vyskytujúcej sa v systéme vizuálnej kultúry i vysokého výtvarného prejavu. Tézy štúdie operujú s tradičným diskurzom o gýči vo vizuálnom umení, ktoré sú chápané ako „klasické“ pramene koncepcií gýča v období moderny. Dôraz je kladený na slovenské a české odborné príspevky k téme gýča. Práca má vyústenie v reprezentácii postmoderných a súčasných pozícií niektorých autorov – umelcov, estetikov, sociológov a teoretikov umenia, v ktorých odhaľuje proces legitimizácie gýča a sentimentality v priestore vizuálneho umenia.

Analýza specifik výuky hry na hudební nástroj u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Příspěvek se zabývá didaktickými specifiky výuky hry na nástroj u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) v ČR a v Německu. Cílem studie bylo identifikovat didaktická specifika výuky u žáků se SVP a představit některé příklady dobré praxe. Výzkumný soubor obsahuje české a německé učitele, kteří učí žáky se SVP ve hře na klavír, zobcovou flétnu, housle, kytaru, rytmické hudební nástroje či elektronické hudební nástroje. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, analýzy produktů a dokumentů týkajících se výuky žáků se SVP. Analýza dat využila induktivní obsahovou analýzu transkribovaných materiálů na bázi techniky kódování a kategorizace. Didaktická specifika byla zjištěna v oblasti úpravy a výběru skladeb, čtení notace, evaluace, výukových metod a strategií, v organizaci výuky, v používání výukových a hudebních materiálů.

Vytváření příležitostí ke zkvalitnění života starého člověka prostřednictvím tvorby

Text přibližuje možnosti, jak aktivně prožívat stáří v domově pro seniory. Jedním z prostředků se stává výtvarná tvorba klientů, jak dokumentují realizované aktivity podpořené projektem Speciální výtvarná výchova. Poskytují mnoho cenných informací o přínosu tvorby pro zkvalitnění života seniorů. Nabídka konkrétních aktivit umožnila rozšířit a mnohdy i proměnit zkušenosti klientů s tvorbou, získat netradiční zážitky, ubezpečit je o vlastních tvůrčích schopnostech a možnostech, jak toto nové poznání dále rozvíjet. Různorodé prostředky tvorby s oporou ve zprostředkování příkladů umění vytvářely pro klienty otevřený prostor pro jejich autentickou tvorbu. Proces tvorby přinesl i mnoho informací o zájmech, motivacích a prioritách klientů. Na konkrétních případech bylo možné potvrdit, že tvorba je účinným prostředkem zkvalitnění jejich života.

Galerie Plusmínus představila současné olomoucké (queer) umění

Ondřej Moučka ve své zprávě informuje o kolektivní výstavě s názvem Nová orientace, jež probíhá v Galerii Plusmínus v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci a jež představuje současné olomoucké (queer) umění. Výstavu uspořádal spolek Ollove v rámci doprovodného programu k 10. Ozvěnám queer filmového festivalu Mezipatra. Výstava představuje nejen tvorbu olomouckých gay a lesbických umělců a umělkyň, ale i těch heterosexuálních, kteří se zabývají tématy (homo)sexuality, identity a genderu.

Kateřina Dytrtová a Martin Raudenský: Ko-text: Tvar, zvuk a gesto, tvůrce, učitel a žák

Recenze Petry Šobáňové se věnuje zajímavému publikačnímu počinu, jejž pod názvem Ko-text: Tvar, zvuk a gesto, tvůrce, učitel a žák připravili v roce 2015 Kateřina Dytrtová a Martin Raudenský. Grafická podoba knihy a celá její koncepce byly oceněny v reprezentativních soutěžích: na přehlídce Nejkrásnější české knihy 2015 a v soutěži Zlatá stuha 2016.

Das imaginäre Museum/ An Imagined Museum/ Un musée imaginé

Recenze Petry Filipové se věnuje společnému výstavnímu projektu Tate Liverpool, Centre Pompidou-Metz a Museum für moderne Kunst Frankfurt am Main. Základní idea výstavy vychází z několika inspiračních zdrojů: na jedné straně z koncepce imaginárního muzea, tedy muzea reprodukcí uměleckých artefaktů, a také z Benjaminovy úvahy o reprodukovatelnosti uměleckého díla. Výstava „Das imaginäre Museum“ však ve své analýze bytí uměleckého artefaktu zachází dále. Inspirována Bradburyho románem 451 stupňů Fahrenheita si klade otázku, co by zbylo z umění v okamžiku, kdy by byly veškeré hmotné umělecké artefakty zničeny.

Zpráva o průběhu Kolokvia Přerov 2016 Jak pracuje tým

Zpráva Kateřiny Tomeškové informuje o průběhu Kolokvia Přerov 2016 Jak pracuje tým. Kolokvium bylo uspořádáno díky spolupráci Asociace muzeí a galerií České republiky a Muzea Komenského v Přerově. Pod záštitou Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku a Komise pro muzejní management se uskutečnilo ve dnech 27. a 28. června 2016.